S Českým rozhlasem spolupracuji od roku 2010. Připravoval jsem hudební pořady z cyklu S Plzeňáky za folklorem (do 2013), v současné době jsem autorem a moderátorem středečních Špalíčků lidových písní na vlnách Českého rozhlasu Plzeň (od 2011).
Absolvoval jsem Pedagogickou fakultu ZČU v Plzni, obor český jazyk – hudební výchova, a Filozofickou fakultu UK v Praze, obor etnologie. Od roku 2001 pracuji v oddělení etnomuzikologie Etnologického ústavu Akademie věd ČR a vyučuji na hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře. Jsem rovněž autorem folklorních pořadů Rádia Proglas (od 2010).
Ve své odborné i popularizační práci se zaměřuji na folkloristiku, regionální studia a historii sběratelství. Byl jsem redaktorem Národopisné encyklopedie Čech, Moravy a Slezska (2007), vydal jsem několik knižních edic historických pramenů české lidové písně a instrumentální hudby (Plzeňská věž převyšuje kopce 2009, K Rokycanům cesta zlatá 2011, Plzeňsko v lidové písni I–II 2011, 2015, Lidové písně z Prahy I–II 2011, 2013; V Prachaticích za bránou 2013, Lidové písně z Podřipska 2015). V roce 2017 mi předseda Akademie věd ČR udělil čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy.
Od roku 1980 jsem členem rokycanských folklorních souborů Rokytka, kde se uplatňuji jako zpěvák, tanečník, kontrabasista, autor hudby, choreograf, scénárista a režisér programů. Od roku 1993 jsem vedoucím dětských a mládežnických souborů Sluníčko a Rokytí. Zároveň působím jako kontrabasista, zpěvák a autor hudebních úprav v Lidové muzice z Třemošné. V roce 2016 jsem spoluzakládal Orchestr lidových nástrojů Plzeňského kraje.
Všechny články
-
Ohlédnutí za nejlepšími snímky lidové hudby z produkce ČRo Plzeň 2022 - 2023
V letech 2022–2023 přibylo ve zvukovém archivu ČRo Plzeň 144 minut nahrávek lidových písní a lidové hudby v podání dětských, dospělých amatérských i profesionálních těles.
-
Cestování časem s plzeňským rozhlasovým archivem
V jakých jazycích natáčela lidové písně v roce 1961 Česká píseň? Jak zněly častušky ze Šumavy? Jaké velké i malé události hýbaly Plzní za zdmi budovy na náměstí Míru?
-
Namlouvání, láska a svatba v české lidové kultuře
Panenství a panictví (chcete-li mládenectví) byly podle křesťanské církve od středověku tělesným a mravopočestným ideálem nutným pro vstup do manželství.
-
Kolomazník jede a kolomaz veze
Dřevěný dehet a podobně nevábná tekutá hmota zvaná kolomaz byly až do 19. století nepostradatelným vedlejším produktem výroby dřevěného uhlí v lesních milířích.
-
Letnice: Svatodušní svátky v české lidové kultuře
19. května uplynulo 10 dnů od svátku Nanebevstoupení Ježíše Krista a 50 dnů od letošních Velikonoc. Nastaly Letnice a v církevním kalendáři svátek Seslání Ducha svatého.
-
Cestování časem s plzeňským rozhlasovým archivem
Jaký byl v plzeňském rozhlase „folklorní“ hudební rok 1987, co se dělo za zdmi budovy na náměstí Míru? A proč Chodové nepřijali tvorbu domažlických Drancalů?
-
Svobodná chasa
Pro všechny dospívající je v každé době důležité a vyhledávané společenství vrstevníků. Na českém venkově v 19. století tuto úlohu plnila instituce tzv. svobodné chasy.
-
Hoř, ohníčku!
Tajemství Filipojakubské noci je tématem dnešního Špalíčku.
-
Nebeská svatba aneb 75 let souboru Gaudeamus
Jako „nebeská svatba“ je nazýváno vzácné 75. výročí sňatku. Také příslušnost k folklornímu souboru znamená závazek na dlouhá léta. 75tiny slaví soubor Gaudeamus VŠE Praha.
-
Cestování časem s plzeňským rozhlasovým archivem
Jaký byl v rozhlase „folklorní“ rok 1973 a co se dělo za zdmi budovy na náměstí Míru? Jaká byla tehdy premiéra dodnes ikonického díla české elektroakustické hudby?
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- …
- následující ›
- poslední »