S Českým rozhlasem spolupracuji od roku 2010. Připravoval jsem hudební pořady z cyklu S Plzeňáky za folklorem (do 2013), v současné době jsem autorem a moderátorem středečních Špalíčků lidových písní na vlnách Českého rozhlasu Plzeň (od 2011).
Absolvoval jsem Pedagogickou fakultu ZČU v Plzni, obor český jazyk – hudební výchova, a Filozofickou fakultu UK v Praze, obor etnologie. Od roku 2001 pracuji v oddělení etnomuzikologie Etnologického ústavu Akademie věd ČR a vyučuji na hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře. Jsem rovněž autorem folklorních pořadů Rádia Proglas (od 2010).
Ve své odborné i popularizační práci se zaměřuji na folkloristiku, regionální studia a historii sběratelství. Byl jsem redaktorem Národopisné encyklopedie Čech, Moravy a Slezska (2007), vydal jsem několik knižních edic historických pramenů české lidové písně a instrumentální hudby (Plzeňská věž převyšuje kopce 2009, K Rokycanům cesta zlatá 2011, Plzeňsko v lidové písni I–II 2011, 2015, Lidové písně z Prahy I–II 2011, 2013; V Prachaticích za bránou 2013, Lidové písně z Podřipska 2015). V roce 2017 mi předseda Akademie věd ČR udělil čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy.
Od roku 1980 jsem členem rokycanských folklorních souborů Rokytka, kde se uplatňuji jako zpěvák, tanečník, kontrabasista, autor hudby, choreograf, scénárista a režisér programů. Od roku 1993 jsem vedoucím dětských a mládežnických souborů Sluníčko a Rokytí. Zároveň působím jako kontrabasista, zpěvák a autor hudebních úprav v Lidové muzice z Třemošné. V roce 2016 jsem spoluzakládal Orchestr lidových nástrojů Plzeňského kraje.
Všechny články
-
Koleda na sv. Blažeje patřila žákům a kantorům
I když je pojem „koleda“ v obecném povědomí spojen téměř výhradně s Vánocemi, tradičních koledních termínů byla v rámci zvykoslovného ročního cyklu celá řada.
-
Před 140 léty se narodil Ladislav Lábek, znalec lidu plzeňského
27. ledna 1882 se v Plzni narodil Ladislav Lábek, historik, etnograf a muzeolog, výrazná osobnost kulturního života západočeské metropole první poloviny 20. století.
-
Tříkrálové čarování s vodou, solí nebo křídou
Do liturgie svátku svatých Tří králů patří i žehnání vody, soli, kadidla a křídy, někdy také síry nebo česneku, jimž naši předkové připisovali zvláštní magickou moc.
-
Jedovaté, léčivé i magické. Příběh jmelí
Jmelí se v posledních třech staletích stalo jedním ze symbolů Vánoc. Probíhají pod ním zamilované polibky, větvičky zdobí stůl a zelené snítky ochraňují vchody domů.
-
Vydejte se na putování za betlémy
O našich nejstarších jesličkách vystavených v pražském Týnském chrámu se zachovaly zprávy už z poloviny 16. století. Betlémy si později pořizovaly spíš bohaté rodiny.
-
Plzeňský lidový soubor stále žije, tvoří a natáčí
V plzeňském rozhlasovém studiu vznikly na konci srpna nové nahrávky Plzeňského lidové souboru, profesionálního tělesa s bezmála 70letou tradicí.
-
Naši předkové to s botami neměli jednoduché
Pohodlná obuv nám dnes připadá jako samozřejmost, ale v minulosti byly dobré boty spíš vzácné a drahé zboží.
-
Žáci darebáci aneb na Den studenstva o studentském zpěvu
Jedním z nejstarších žánrů českého městského folkloru je studentská píseň, nazývaná též žákovská nebo vagantská. Vznikla a šířila se s rozvojem evropských univerzit.
-
Čertovy obrázky – znáte jejich historii?
První hrací karty přivezli ve 13. století do Evropy zřejmě křižáci vracející se z výprav do Svaté země. „Čertovy obrázky“ se brzy staly oblíbenou kratochvílí.
-
Jak se v Plzni vařilo? Přijměte pozvání na kulinářský výlet do 19. století
Dostupnost a kvalita lidové stravy na plzeňském venkově se na konci 19. a na začátku 20. století zlepšovala. Hodně toho ale pokazila první světová válka.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- …
- následující ›
- poslední »