Zdraví a peníze

1. duben 2003
Publicistika

Diskuze o ministerstvem zdravotnictví uvažovaném poplatku za hospitalizaci i o současném financování lékařské pohotovostní služby daly téma autorovi komentáře Jiřímu Tomáši Blažkovi.

Peníze došly, v kraji ubývá míst se stálou pohotovostní službou, v nemocnicích se možná bude za pobyt platit. Krajská i celostátní opatření v plánované redukci rozsahu poskytování bezplatné zdravotnické péče musela přijít, a lze jen litovat, že náš systém zdravotnictví se nedokázal uzdravit mnohem dříve. Že to nepůjde do nekonečna bylo jasné před deseti i před pěti lety. Protože však logika úspor šla a jde přímo proti politickému zájmu stran o voliče a moc, dělaly všechny dosavadní vlády trestuhodné úlitby popularitě; ve zdravotnictví plýtvaly a nechaly plýtvat. Proto dnes máme v zemi mnohem víc počítačových tomografů na milion obyvatel než má daleko bohatší Amerika, proto v kraji stavíme nikoliv dostatečné, ale socialisticky nabobské nemocnice. Dluhy nemocnic jsou jistě zaviněny i vnitřními nepořádky, ale především to byla politická zbabělost všech dosavadních polistopadových vlád, z nichž žádná nepraštila do stolu, protože nikdo nechtěla přijít o voliče. Jde tedy zase o politikářství, nikoliv o rozum.

Peníze nejsou a tak se objevil staronový nápad s placením pobytu v nemocnici. Je paradoxem, že sociální demokracie jde ve svém návrhu ještě dál než kdysi kontroverzní politik ODS Miroslav Macek, který chtěl nechat připlácet za nadstandard v jídle a v ubytování, kdežto dnešní vláda chce jednat o jednotné ceně za lůžko a noc. Za nadstandard by si v nemocnicích občané platit skutečně měli, ale na paušální, normou nastavenou péči ne, nebo pouze částku opravdu malou. Pacient takzvaně na pokladnu by rozhodně nestrádal, dnešní rozsah pečování je dostatečně velký na to, abychom trpěli nějakým chudinským komplexem méněcennosti. Malá částka by na pacienty mohla působit i pozitivně, starost o rychlé uzdravení by pacienti pasivně nenechávali pouze na lékařích.

Logo

Při dobrém hospodaření, které je ovšem závislé na kvalitě ekonomických odborníků v managementu nemocnic a ministerstva, by bylo možné uspořit i na vyšší platy zaměstnanců ve zdravotnictví, i na tu obslužnost lékařských pohotovostí. Ve světě mají problémy podobné, také tam řeší otázku, nakolik je možné zdraví použít jako politický nástroj. Jde to tam i tady, jako všechno. Ale se zdravím je to přece jiné; nemocná politika rodí nemocný systém. A je to opět na voličích, na pacientech. Jak zdravé a schopné politiky zvolí, tak zdravé bude zdravotnictví i jeho péče o voliče - pacienty. Až se toto podaří, nebude hanbou chtít za hospitalizaci platit a každý rád pomůže. Zatím se ale do černé díry politicky pokaženého ekonomického prostředí našeho zdravotnictví nikomu nechce peníze dávat. Je příznačné, že politici se tomu vůbec nediví, ale varovat by je to mělo...

Logo
Spustit audio