Krkavčí matka spláchla dítě do záchodu. Našli jej zabořené ve výkalech

„Služky většinou ještě jako svobodné odcházely někam za službou a dost často se stávalo, že se tam zamilovaly a otěhotněly. V té době neexistovala žádná sociální podpora pro svobodné matky. Navíc ve svých rodinách, které bývaly velice konzervativní, byly následně tyto ženy mnohdy označeny za dopuštěné a byly vyhnány z domova,“ začal s výkladem historik Jiří Sankot.

Z těchto důvodů se nejen u nás, ale také v cizině, objevuje v této době mnoho případů takzvaných krkavčích matek, to znamená matek, které byly schopné sáhnout na život vlastnímu dítěti, a to zejména proto, aby nedošlo k jejich znectění před společností z důvodu, že mají nemanželské dítě. „Co hůř, stávalo se to téměř každý měsíc. Každou chvíli se objevovaly podobné případy i tady na stránkách regionálního tisku, jelikož se jednalo o jedno z nejzajímavějších témat. Příběh svedené služky, která se zamilovala, a výsledkem bylo dítě, které poté už nechtěla a byla schopná jej zavraždit nebo mu nějak ublížit,“ řekl Sankot.

Ani malé vesnici Chouzovy, jedné ze tří místních částí obce Chválenice na jižním Plzeňsku, se tyto případy nevyhnuly. Jedním z nich byl i případ Kateřiny Dolákové. V Chouzovech žil v této době chudý domkář jménem Dolák, který měl tři dcery. Nejstarší se šťastně provdala do Losiné, nejmladší otěhotněla coby svobodná dívka, a tak ji otec vyhnal, a nejdéle se doma zdržela prostřední dcera Kateřina. „Kateřina měla hrůzu z toho, že by mohla dopadnout jako její mladší sestra Barbora. Snažila se tomuto osudu vyhnout, ale v té době to asi u služek nebylo nic jednoduchého,“ doplnil historik.

Kateřina poté odešla sloužit do Prahy, kde po nějaké době otěhotněla. Když byla zhruba v 8. měsíci těhotenství, začala sloužit na Starém Městě. „Nijak se netajila s tím, že má bříško, ale věděla, že je to průšvih a přestože se snažila vyhledávat rady lékařů, jak by měla postupovat, cítila se bezradně.

Žena slyšela dětský pláč vycházející z kanalizace

Jednoho dne se stala příhoda, která zamávala celostátním tiskem. Jedna paní z domu, kde Kateřina sloužila, zaslechla dětský pláč. V tomto domě tehdy žádné malé dítě nebydlelo a ještě divnější bylo to, že dětský pláč vycházel z kanalizace. Duchapřítomně došla k záchodům, přičemž tenkrát nebyly záchody jako dnes, ale šlo jen o jakési roury, z nichž to padalo dolů do kanalizace. Žena si pláč poslechla u záchodu a zjistila, že skutečně vychází zespoda,“ popisoval dramatické okamžiky Sankot.

Žena se zalekla a běžela říct panu domácímu o svém podezření, že ve stoce snad leží nějaké dítě. Domácí sehnal kočího, kterému nařídil otevřít stoku. „Najednou slyšeli, jak seshora někdo prudce leje vodu do záchodu a do kanalizace. Spočítali si, že pravděpodobně půjde o snahu utopit dítě. A skutečně – kočí otevřel poklop kanalizace a našel zde novorozené dítko zabořené do výkalů. Okamžitě poté byla zadržena Kateřina Doláková a dítě bylo vytaženo. Po přivolání lékaře a porodní báby byly matka i dítě odvezeny do porodnice,“ pokračoval Jiří Sankot.

Jak tento sledovaný proces s Kateřinou dopadl? Možná budete překvapeni. Víc si o jejím osudu a osudu nechtěného dítěte můžete poslechnout v přiložené reportáži.