Zprávy Karla Makoně

19. duben 2010
Publicistika

Zprávy a informace Karla Makoně z e Záchranné stanice živočichů v Plzni patří k tomu zajímavějšímu, co se o našem regionu dozvídáme. Není to jenom proto, že „zvířátka máme všichni rádi“, ale je to také dáno tím, že Karel Makoň umí poutavě a věcně psát. Často bohužel musí psát o tom, že „zvířátka všichni rádi nemáme“, tedy leckdo z nás je nemá rád. . Dva čerstvé příklady jsou ze čtvrtka 15. a ze soboty 17. dubna. Pokračuje Ondřej Vaculík.

Ve čtvrtek hlásil revírník, že v polesí Dubovec mezi obcemi Vodní Újezd a Chotěšov někdo porazil borovici. Zloději však nešlo o dřevo, to zůstalo ležet na místě, ale o chráněné krkavce, kteří měli na borovici hnízdo, a v něm mláďata stará dva až tři týdny. Ta se stala cílem lupu. Stopy automobilu vedly od poraženého stromu k obydlí nejmenovaného nimroda v nedalekých Kotovicích. Podle Karla Makoně mláďata ukořistil buď aby si je ochočil ve svém chovu, a nebo aby je usmrtil jako škodnou.


Druhý, sobotní případ je z Novodvorského rybníka u Koutu na Šumavě. Tam už třetím rokem nevyhnízdil labutí pár, ačkoliv se o to velice snaží. Letos labutě seděly na hnízdě v zadní části rybníka, kde samec samici vzorně hlídal. V sobotu ráno se ale pár přemístil o dvě stě metrů dál a začal stavět hnízdo nové – píše Karel Makoň, z něhož cituji: „Prověřili jsme proto původní hnízdo a zjistili, že hnízdo je prázdné a vejce zmizela. Dovoluji si upozornit, dodává Makoň, že norek, liška, straka, kavka či vrána labutí vejce neodnese a že jediný, kdo by to na této lokalitě dokázal, je člověk!“ – konec citátu.
Labutě se motají mezi vlasci, ruší nás a rybám žerou krmení – nechali se slyšet rybáři, kteří si kolem rybníka vysekali těsně vedle sebe desítky rybářských míst.

Labuťě z Novodvorského rybníka u Koutu na Šumavě se marně snaží vyvést mladé

Co je společným jmenovatelem obou případů? Chamtivost. Sportovní rybářství se často mění na velice nesportovní honbu za kily ulovených ryb. Zdánliví milovníci přírody jí jako by v zájmu jiného živočicha, například ryb, které však chtějí ulovit sami, škodí. Decimují například i volavky, kormorány a další vzácné živočichy. Někteří členové rybářských, mysliveckých či jiných spolků a svazů nechrání přírodu jako celek, ale někdy za každou cenu v ní chrání svůj užitek.

Hledisko užitečnosti a osobního prospěchu tak bohužel mění nejen tváře lidí, ale také tvář krajiny. Jako by sama ani žádnou hodnotu neměla, a teprve prospěch některých lidí a zájmových skupin, jí měl dávat smysl. Je to pohled, který se bohužel šíří od domovů i od škol a zamořuje životní prostředí. Proto tiskové zprávy Karla Makoně, doprovázené často otřesnými fotografiemi, přeposílám i na jednu venkovskou školu, která by ještě mohla mít k přírodě blízko. Doufám, že se jim v hodinách občanské nauky nebo přírodopisu budou hodit.

autor: Ondřej Vaculík
Spustit audio