100. výročí narození Marie Ulčové a další prázdninová jubilea

9. září 2025

Špalíček Českého rozhlasu Plzeň připomíná čtyři osobnosti spjaté s českou lidovou kulturou a folklorem, které v červenci a srpnu 2025 spojila půlkulatá a kulatá jubilea.

Michal Polcar (*1960)

Michal Polcar

Jeden z nejoblíbenějších zpěváků české lidové písně se narodil před 65 lety, 1.  července 1960 v Chrástu u Plzně. Absolvoval Střední průmyslovou školu stavební v Plzni, zpěv studoval soukromě u sólistky DJKT Jitky Jůzkové. Byl členem souboru písní a tanců Jiskra, spolupracoval i s hornobřízským Úsměvem. Svůj příjemný barevný tenor uplatnil i v nahrávkách rozhlasových těles, zejména Plzeňského lidového souboru a jeho Malé muziky. Plzeňská rozhlasová fonotéka opatruje na 160 Polcarových sólových nahrávek. Kromě folkloru se aktivně věnuje také folkové hudbě, působil jako kytarista a zpěvák plzeňské skupiny Collegium Fidle dolce a Experimentálního folkového studia.

Marie Ulčová (1925–1998)

PhDr. Marie Ulčová

V srpnu jsme si připomněli nedožité 100. narozeniny etnografky a spisovatelky Marie Ulčové. Narodila se 11. srpna 1925 v Božkově a po studiích se stala nejbližší spolupracovnicí zakladatele NMP Ladislava Lábka, po němž také převzala vedení národopisného oddělení ZČM v Plzni. Stala se významnou regionální badatelkou, provedla řadu terénních výzkumů, zpřístupňovala archivní materiály, věnovala se muzejní práci. Publikovala v regionálních i celostátních odborných i dalších časopisech. S plzeňskou redakcí ČRo Více než 40 let spolupracovala s plzeňským rozhlasem a její vyprávění o životě minulých generací si oblíbily desetitisíce posluchačů. Zemřela v Plzni 18. března 1998.

Milada Pučelíková (1905–1962)

Milada Pučelíková, autorka národopisných pásem (rok 1948)

12. srpna 1905 se v Merklíně narodila učitelka, národopisná pracovnice a publicistka Milada Pučelíková. Přestože pocházela z Přešticka, svůj odborný zájem věnovala převážně Chodsku. Byla obětavou sběratelkou, spolupracovala mj. se sestrami Bílkovými z Mrákova, s Chodským triem či pěveckou skupinou Tlumačovská děvčata. Již ve 30. letech přinášela lidový tanec do prostředí Sokola, později pracovala s řadou chodských venkovských souborů. Vydala dodnes používanou publikaci s názvem Chodský kolo, přispívala i do Svačinova časopisu Kraj pod Čechovem. Byla rovněž autorkou řady scénářů národopisných pořadů pro plzeňský rozhlas. Zemřela 22. listopadu 1962. Letos si připomínáme kulatých 120 let od jejího narození.

Eva Rejšková (*1930)

Poslední rozhlasová gratulace míří do Prahy k tanečnici, choreografce, klavíristce a nesmírně laskavé kolegyni doktorce Evě Rejškové, která 15. srpna oslavila pěkné půlkulaté pětadevadesátiny! Narodila se v roce 1930 ve Veselí nad Lužnicí, 1948 absolvovala Učitelský ústav v Jičíně, pak studovala na Pedagogické fakultě UK v Praze, obor hudební výchova, a na Filozofické fakultě, obor český jazyk. Od roku 1952 působila jako odborná pracovnice pro lidový tanec v Ústředí lidové tvořivosti v Praze.

Eva Rejšková

Jako choreografka a vedoucí byla dlouhá léta spojena s pražským souborem Josefa Vycpálka, ale spolupracovala i s řadou dalších souborů. Jen pro Vycpálkovce vytvořila na 40 choreografií, za které sbírala řadu prestižních cen.

Se svým mužem Radkem Rejškem uspořádala stovky seminářů lidového tance, zasedala v porotách domácích i zahraničních soutěží a festivalů. Spoluzakládala dnešní konzervatoř Jaroslava Ježka a věnovala se i dětem.

Eva sama skromně tvrdí: „Měla jsem velké životní štěstí. Vykonávala jsem práci, která byla zároveň mým koníčkem. Milovala jsem ji a věnovala jí veškerý svůj čas. Při ní jsem poznala řadu báječných lidí, od nichž jsem čerpala spoustu znalostí, a celou řadu mladých obětavců plných elánu a nadšení, kteří mě nabíjeli energií a byli mou mnohaletou inspirací.“

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.