Alkohol. Bezpečná dávka neexistuje, navíc hrozí rakovina
Spory o to, jaký vliv má na lidské zdraví pití alkoholu, jsou stálicí debat mezi lidmi, tak i zpráv médií. Češi by je měli vnímat pozorně už kvůli tomu, že patří mezi největší pijáky alkoholu na světě. Posluchačku zajímá, jestli má konzumace alkoholu vliv na vznik rakoviny.
Je pití alkoholu karcinogen?
Takovou otázku si odborníci z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) poprvé položili už před desítkami let. A po určité době se k ní znovu vracejí, aby vyhodnotili nové poznatky medicíny. Na základě analýz laboratorních studií i rozsáhlých epidemiologických výzkumů, které zahrnuly velké skupiny lidí, došli experti k závěru, že medicína má dostatek důkazů o tom, že pití alkoholu je prokázaným karcinogenem pro člověka.
K dispozici jsou dnes jednoznačné důkazy o tom, že pití alkoholu způsobuje přinejmenším sedm typů rakoviny. Jedná se o rakovinu dutiny ústní, hltanu, hrtanu, jícnu, jater, o rakovinu prsu u žen a o kolorektální karcinom neboli o rakovinu tlustého střeva a konečníku. Existují také studie, které ukazují možnou souvislost mezi pitím alkoholu a rizikem onemocnění rakovinou slinivky břišní, ale důkazy zatím odborníci nepokládají za dostatečné.
Každý 10. případ rakoviny u mužů
Pití alkoholu má podle odborníků podstatný podíl na výskytu rakoviny. Studie zveřejněná v roce 2011 ve vědeckém časopise British Medical Journal dlouhodobě zkoumala více než 350 tisíc Evropanů z osmi zemí. Došla k závěru, že konzumace alkoholu je příčinou každého desátého případu rakoviny u mužů a každého 33. onemocnění rakovinou u žen.
Mezi sledovanými muži vykazovali výrazně vyšší riziko onemocnění rakovinou muži, kteří konzumovali více než 24 gramů alkoholu za den. U žen se riziko rakoviny podstatně zvyšovalo už v případě, kdy jejich spotřeba činila více než 12 gramů alkoholu denně. Pro představu, při vypití dvou decilitrů vína dostaneme do těla asi 18 až 36 gramů alkoholu, podle jeho typu. Pivař vypitím jedné „desítky“ pak dostane dávku kolem 20 gramů alkoholu.
Spor o to, kolik alkoholu je „bezpečné“ pít
Obrovskou práci s vyhodnocením údajů z několika stovek existujících vědeckých studií z celého světa o vlivu pití alkoholu na zdraví si dal tým odborníků, který své závěry zveřejnil v roce 2018 ve vědeckém časopise Lancet. Kromě rakoviny hodnotil i možný vliv na výskyt dalších více než 20 typů onemocnění. Autoři se zabývali i populární teorií, že pití určitého množství alkoholu nejen není škodlivé, ale dokonce prý prospívá zdraví.
Výsledky analýz ukázaly, že konzumace alkoholu patří celosvětově mezi nejvýznamnější příčiny nemocí. Každoročně na následky těchto nemocí umírá zhruba 2,8 milionů lidí na celém světě. Pití alkoholu výrazně zvyšuje celkové riziko předčasného úmrtí a speciálně u rakoviny se riziko podstatně zvyšuje s rostoucí spotřebou alkoholu.
Bohužel pro milovníky alkoholu ale vědecké studie nepotvrzují existenci žádné dávky, která by z hlediska zdraví byla bezpečná nebo dokonce zdraví prospěšná. Podle doktorky Emmanuely Gakidouové z Washingtonské univerzity, která se na studii podílela, není teorie o tom, že jedna či dvě sklenky alkoholu denně byly dobré pro zdraví, ničím jiným než mýtem. Už spotřeba jednoho takzvaného standardního drinku denně (= 10 gramů čistého alkoholu, což odpovídá zhruba deci vína nebo 0,25 litru piva) je podle ní spojena s předčasnou smrtí asi 100 tisíc lidí na celém světě každý rok. Každý další drink denně pak zdravotní riziko spojené s alkoholem podstatně zvyšuje.
Češi patří mezi největší pijáky na světě
V mezinárodním srovnání patří Češi mezi rekordmany v průměrné spotřebě alkoholu na osobu. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala v loňském roce zprávu, která porovnává statistické údaje z nejvyspělejších zemí světa. Na prvním místě skončili Litevci se spotřebou 13 litrů čistého alkoholu na osobu a rok. O druhé místo se pak dělila Česká republika spolu s Francií, kde na každého připadalo 11,7 litru čistého alkoholu ročně. Když si tuhle dávku rozdělíme na každý den, vypijí Češi v průměru více než 30 gramů čistého alkoholu denně. I když je tato spotřeba rozpočtena i na nemluvňata nebo abstinenty, činí to podstatně více než dávka, která významně zvyšuje riziko onemocnění některým z typů rakoviny spojených s pitím alkoholu.
Výrazný podíl na statistice spotřeby alkoholu v Česku má hlavně 1,5 milionů lidí, jejichž konzumace alkoholu je podle odborníků považována za problémovou a kteří se blíží závislosti. Bohužel více než 6 tisíc lidí v Česku každoročně na důsledky pití alkoholu umírá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.