Amati Kraslice

Slavná éra začala počátkem 17. století, kdy se místní lidé živili převážně výrobou smyčcových nástrojů. Rozkvět orchestrální hudby následně přinesl také rozmach výroby hudebních nástrojů dechových. Tady můžeme hledat kořeny pozdějšího celosvětového věhlasu značky Amati.

Než ale došlo ke vzniku samotného závodu Amati Kraslice, uběhla ještě pěkná řádka let. V 17. a 18. století se hudební nástroje vyráběly spíše po domácku, ručně. Část tzv. domácích dělníků vyráběla jednotlivé díly a součátky pro nástroje, další skupina zkušených nástrojářů pak hudební nástroje kompletovala. Nejdříve se orientovali na nástroje dřevěné, brzy k nim ale přibyly i žesťové. Ve stejné době totiž začaly vznikat nové soubory dechových nástrojů, a to vše se odrazilo ve vzrůstající poptávce právě po těchto výrobcích. Krasličtí nástrojáři se požadavkům trhu rychle přizpůsobili a došlo zde k dosud největšímu rozmachu výroby. Domácí práce začaly být postupně nahrazovány tovární výrobou. Koncem 19.století fungovalo v Kraslicích už 11 továren, které zaměstnávaly kolem tří set dělníků a dalších 500 lidí bylo zapojeno do domácí výroby. Obě světové války přinesly zpomalení tempa výroby, některé továrny dokonce zanikly. Nicméně v meziválečném období byla výroba hudebních nástrojů v Kraslicích opět na vzestupu a téměř celá produkce se začala znovu vyvážet do různých zemí světa. Jak a kdy vznikl název Amati vysvětluje současný ředitel podniku Václav Hnilička …..

Václav Hnilička :
…Samotná Amati vznikla po válce v roce 1945 sloučením jednotlivých výrobců, kteří dříve působili v Kraslicích, do jednoho podniku, který nakonec získal jméno Amati po Nicolo Amatim z Itálie Cremony, který byl současníkem například Stradivariho, byl to významný výrobce strunných nástrojů- houslí a protože tenkrát po válce v podstatě do Amati byla zahrnuta i výroba strunných nástrojů v Lubech, tak se tehdejší lidé rozhodli, že ten podnik nazvou Amati.


O tři roky později byla veškerá výroba zestátněna a Kraslice se postupně staly střediskem výroby nástrojů dechových a bicích. Výroba se rychle rozrůstala, a protože závodu chyběli odborníci, byla otevřena učňovská a brzy také průmyslová škola. Zdokonalovala se kvalita vyráběných nástrojů. Na podporu zájmu o výrobky z Kraslic se od počátku 60. let začaly pravidelně pořádat výstavy celého sortimentu hudebních nástrojů, aby se s výrobky, což tehdy byly trumpety, tuby, trombóny, mohli seznámit domácí i zahraniční zájemci. Kraslické hudební nástroje postupně pronikaly na světové výstavy i trhy.

Historický vývoj dechových hudebních nástrojů je stejně fascinující jako třeba vývoj automobilů. Některé nástroje se i dnes vyrábí podle skoro stejných výrobních postupů jako před několika desítkami let. Některé samozřejmě prošly obrovským vývojem. S nástupem nových technologií jsou veškeré díly, z kterých se hudební nástroj skládá , přesnější, kompaktnější, dochází také ke zlepšování povrchové úpravy. Vyvíjí se i nové nástroje tak, jak si přejí zákazníci. Dnes totiž nestačí, aby nástroj jenom ladil, ale musí mít také příslušnou barvu tónu pro daný styl hudby, dodává Václav Hnilička....

Václav Hnilička:
Spolupracujeme s mnoha umělci, ale také výrobci, kteří nám pomáhají tyto nástroje zdokonalovat a nakonec převést do výrobního procesu. Spolupracujeme jak s Českou filharmonií, tak i se členy orchestru ostravské filharmonie, ale také s jednotlivými kapelami, které potom hrají na naše nástroje.

Program dechových nástrojů vyráběných v západočeském městečku je velice široký a zahrnuje prakticky všechny běžně vyráběné druhy, a to dřevěné i žesťové. Asi nejznámější jsou klarinety ve všech možných laděních, také fagoty a kontrafagoty. Z žesťových to jsou trumpety, křídlovky, lesní rohy a v neposlední řadě i tuby, patřící do velkých nástrojů ….

Václav Hnilička:
Tyto všechny nástroje žesťové se vyrábí v různých povrchových úpravách.Tipuji, že v současné době vyrábíme tak asi 200 až 250 různých modelů nástrojů.


Druhý závod Amati sídlí v Hradic Králové. Ten je znám především všem hráčům tub V.F.Červený, které jsou bonbónkem společnosti. Václav František Červený, mimochodem geniální nástrojář, se začal proslavovat již v polovině 19. století a vyráběl velice kvalitní hudební nástroje, které se uplatnily i na vídeňském dvoře. Nástroje Červený získávaly ceny a oficiální uznání po celém světě. Václav František Červený byl nejenom výrobce, ale i velký vynálezce hudebních nástrojů….

Václav Hnilička:
..Má několik patentů, které dodnes jsou předmětem obdivu, protože nikdo jiný takový nebyl. Jestliže si tedy zákazník vybere nástroj na kterém je značka V.F.Červený, tak si může být jistý, že to je vlastně to nejlepší co může, alespoň tedy od nás jako výrobce dostat.

Mluvíme - li o výrobě hudebních nástrojů, nesmíme zapomenout samozřejmě na materiál. Například žesťově nástroje jsou vyráběny s mosazi, na dřevěné se používá exotické dřevo a na fagoty nebo kontrafagoty javor.

Václav Hnilička:
…který se většinou dováží ze zahraničí, protože se používá vysokohorský javor, který u nás v podstatě v Čechách neroste.

Ve prostorách firmy v Kraslicích lze najít i jednu raritu. Jedná se o maxi tubu, která je dokonce zapsaná v Guinessově knize rekordů. Tuba byla vyrobena pro světovou výstavu v New Yorku v roce 1913. Tuba je hratelná, má to ale jeden háček…..říká Václav Hnilička….

Václav Hnilička:
Tuba měří zhruba dva metry padesát, váží kolem 53ti kil a je funkční. Ovšem vzhledem ke své velikosti na ní musí hrát dva lidé, protože ten který fouká do nátrubku, tak nedosáhne na strojivo.

Pod samotnou značkou Amati jsme dechové hudební nástroje znali až do sametové revoluce. Po ní proběhla privatizace a v říjnu roku 1993 byla založena společnost s ručením omezeným AMATI - Denak Kraslice.

Václav Hnilička:
To jsou v podstatě zkratky - Dechové Nástroje Kraslice. Firma prošla už téměř dvacetiletým obdobím existence. Za tu dobu se změnila nejenom co se týče struktury výroby ale i počtu zaměstnanců a v podstatě i počtu výrobních prostor.

Amati Denak Kraslice se výrobou zaměřuje především na export. Vyváží do více než 50 zemí. Na pravé české nástroje tak hrají muzikanti nejen v sousedním Německu nebo Rakousku, ale také v Japonsku Jižní Americe, Austrálii nebo Thajsku.