Bedla vysoká, královna hub, už roste
Bedla vysoká je naší největší houbou, její klobouk dorůstá do 25, někdy i 30 cm v průměru. Jsou z ní vynikající řízky, ale v houbařských kuchařkách nebo na internetu najdete i řadu dalších receptů s bedlou.
Růst bedel i dalších hub podpořilo aktuální počasí. „Pro růst podzimních druhů hub je ideální, pokud jsou chladnější noci, ráno mlha, vlhký vzduch, a přes den teploty okolo 20°C,“ říká Zdeněk Hájek, předseda Mykologického klubu Plzeň. Bedly se nejdřív objevují v příkopech podél silnic a na loukách, později i v lesích, především listnatých nebo smíšených.
Popis bedly vysoké
Ne všechny druhy bedel jsou jedlé, některé jsou i prudce jedovaté. Proto je důležité umět jedlou bedlu vysokou rozpoznat. „Klobouk je hnědě šupinatý na světle hnědém podkladě, třeň mívá až 40 cm dlouhý, tloušťky až 4,5 cm. Často bývá zanořený do velké vrstvy listí,“ popisuje bedlu vysokou plzeňský mykolog, „důležité je, že bedla vysoká má na třeni posunovatelný prsten a třeň rozpraskaný, příčně hnědě šupinatý.“
Bedla Konradova
Dalším jedlým druhem je bedla Konradova. Ta je o něco menší než bedla vysoká, má hladký třeň a na klobouku světlejší šupiny uspořádané do velkých map. Okraj klobouku bedly Konradovy je bělavý.
Bedla červenající
Někteří houbaři rádi sbírají i bedlu červenající, která je ale v několika nejnovějších atlasech hub vedena jako mírně jedovatá. Citlivějším jedincům údajně může způsobit zažívací potíže. V porovnání s bedlou vysokou se bedla červenající objevuje o něco později, opět je menší a liší se také tím, že po otlačení červená. Starší atlasy ji označují za jedlou.
Pozor na bedly rostoucí na zahradě
Pokud sbíráte bedly, vyvarujte se těch, které najdete na kompostu a na zahradě. „Zejména bedlu červenající je možné zaměnit s bedlou zahradní, která má mohutné šupiny, mohutnou hlízu na třeni a je jedovatá,“ varuje Zdeněk Hájek a doporučuje bedlu červenající sbírat jen v lese. Podle některých houbařů právě záměna s bedlou zahradní může za zařazení bedly červenající mezi mírně jedovaté houby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.