Bohemia Sekt

Vinařská tradice Plzeňska sahá až do středověku, kdy prameny uvádějí první písemné zprávy o vinařských sklepích ve zdejších klášterech. Historickým mezníkem byl ale rok 1871 a když jsme na Plzeňsku, není překvapením, že tím mezníkem byl vznik pivovaru. Ve Starém Plzenci měšťané tehdy založili Alt Pilsenetz Bräuhaus a pivo, které se tam vyrábělo, pojmenovali Staroplzenecký zlatozdroj. Zpočátku měl pivovar existenční problémy, ale později získal dobrou pověst a plzenecké pivo se vyváželo do všech velikých měst po Evropě a částečně i do Ameriky. Pivo se v Plzenci vařilo až do roku 1929, potom firmu získal Plzeňský prazdroj společně se štěnovickým pivovarem. Na začátku 40. let část objektu koupil Josef Malý, kožešník z Plzně a společně s budovami získal i dvou a půl kilometrové sklepy. Ty ale nevyužíval a nabídl je pražské firmě, která dělala v podzemí strahovských klášterů víno. Mnichům už výroba přestala vonět a tak se Českomoravské vinné sklepy - tovární výroba šumivých vín stěhovala do Starého Plzence. První sekty dostali na starost prokurista Josef Chmelař, který přinesl své zkušenosti z rakouského Klosterneuburgu a sklepmistr Miloš Jermář, absolvent vinařské školy v Mělníku. Další podrobnosti o tehdejší firmě přidává současný generální ředitel Josef Vozdecký.

Josef Vozdecký :
Byla to společnost, která ze 60 procent patřila dvojici podnikatelů v Praze Lauer a Strauss a 40 procent této firmy patřilo rakouské, vídeňské firmě ETI a ti tedy začaly zde v roce 1942 s výrobou sektu. A první sekt, který se zde vyráběl byl červené barvy a jmenoval se Black widow – černá vdova a teprve po roce 45 se zde začalo s výrobou do dneška trvale, nepřetržitě vyráběného sektu Chateau Radyně.

Po válce se ve Starém Plzenci vyrábělo přes šedesát tisíc lahví sektu ročně. Pak však přišel rok 1948, firma byla znárodněna a z ideologických důvodů se přestal vyrábět Black Widow. V té době se sekt dělal na třech dalších místech v Československu a socialističtí plánovači uvažovali, kterou z fabrik zavřou. Tahle eventualita se naštěstí Starému Plzenci vyhnula. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let do závodu přichází francouzský odborník Louis Girardot a zavádí tu klasickou, šampaňskou výrobu sektů. Používá originální kvasinky ze Champagne a do dozážního likéru přidává francouzský koňak.

Josef Vozdecký :
Louis Girardot, to byl válečník za první světové války a on prostě při těch válečných taženích někde se zakoukal do očí nějaké dámy v Maďarsku a začal tam s výrobou sektu. Moc se mu nevedlo a tak pokračoval dál už sám a založil si firmu, která se jmenovala firma Louis Girardot v Šanově u Teplic. Tam rovněž tedy začal s výrobou sektu a ani tam se mu moc nevedlo a tak přišel do Starého Plzence a on byl to Francouz původem z Epernay, tedy z kolébky šampaňského, tak on měl ty technologie zažité, takže tady učil výrobu sektu a někdy kolem roku 1952 zde i skončil a odešel zpátky do Francie Jak jak jsem slyšel, tam prostě byl účastníkem dopravní nehody a zemřel.

Na počest Louise Girardota nese dnes nejluxusnější sekt Bohemky jeho jméno. V roce 1952 se vedle sektu začalo s výrobou dezertních a o pár let později také normálních, jak se říká, klidných vín. Už v roce 54 Plzenečtí produkují tři sta tisíc lahví ročně. Mezník přišel v roce 1964, kdy se definitivně rozhodlo, že Starý Plzenec bude výhradním výrobcem šumivých vín. Začala modernizace a přestavba starých budov a do toho v roce 1970 nastoupil jako směnový technolog Josef Vozdecký. V té době světlo světa spatřila značka Bohemia sekt a pořídila se technologie z Ruska, kterou se vyrábí i slavné Sovetskoe Igristoje. Tímhle sofistikovaným procesem se sekt vyráběl tak, že se do vína pod tlakem a za působení kvasinek vtlačoval oxid uhličitý.

Josef Vozdecký:
Ale musím říct, že od samého začátku to byla velmi problematická výroba a když jsme jeli se podívat, jak to, že to v Moskvě funguje, tak jsme se vždycky vrátili s tím, že to negunguje ani tam. Já bych řekl, že neexistuje na světě nikde tahleta technologie, která by dokonale fungovala. Vždycky je to taková kontinuální diskontinuálka. Prostě chvíli se to pustí, chvíli zastaví, chvíli pustí chvíli zastaví. Takže takhle jsme s tím pracovali i my.

Tímto způsobem se postupovalo do konce 70. let a následně se přešlo na tzv. francouzskou metodu, což je kvašení ve velkých tancích.

Dva roky po listopadu 1989 přišel další mezník. Delimitací ze státního podniku České vinařské závody Praha vznikl samostatný právní subjekt Vinařské závody, státní podnik, Starý Plzenec. O rok později pak byla založena akciová společnost Vinařské závody a konečně v červenci 1995 bylo z vůle valné hromady akcionářů změněno jméno firmy na Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská akciová společnost. Podnik rozšířil síť trvalých dodavatelů hroznů a vín z vinařských oblastí jižní Moravy a společnost nakoupila mladé vinice a pozemky pro jejich další výsadbu. Majoritní podíl společnosti patřil v té době nejbohatšímu Čechovi Petru Kellnerovi, v současnosti je Bohemia Sekt členem nadnárodní firmy Dr. Oetker.. Značka Bohemia Sekt má v současnosti všechno co má mít. Kořeny, historii, tradici, úctu i vážnost. Ročně vyprodukuje asi 12 miliónů lahví vín a kromě dominantního domácího trhu o ně má zájem i dalších téměř 20 zemí světa. Bohemia Sekt sídlí sice mimo vinařské oblasti, ale přesto je daleko největším a nejsilnějším vinařstvím v České republice. Za úspěchem stojí právě zázemí společnosti na víno bohaté Moravě.