Byla šunka „za totáče“ zdravější?

Byla šunka za totality kvalitnější?
Byla šunka za totality kvalitnější?

Když se z trhu kvůli zdravotní závadnosti stahuje určitá potravina, pravidelně se v internetových diskusích objevují názory, že něco podobného by se dřív stát nemohlo. Že prý československé potraviny byly kvalitnější a přísněji kontrolované. Opravdu byla třeba šunka „za totáče“ zdravější?

1984 aneb Kterak Československo o dolary za šunku přišlo

Oficiální sdělovací prostředky v Československu sice přinášely každý den zprávy o úpadku kapitalistického Západu, ale marky a dolary komunistický režim potřeboval. Proto se v tichosti režim snažil do kapitalistických zemí vyvézt cokoliv, co se za valuty dalo prodat. V roce 1984 přišla studená sprcha z USA. Tamější úřady vrátily velkou zásilku šunky s odůvodněním, že je značně zamořena směsí nebezpečných průmyslových chemikálií, které se jmenují polychlorované bifenyly (PCB). Obyvatelé Československa se o chemickém zamoření šunky nedozvěděli.

Sabotáž socialistického hospodářství?

Ztráta dolarových příjmů z exportu šunky však vedla komunistické úřady k vyšetřování příčin zamoření. Viník, který by z nedbalosti nebo dokonce záměrně způsobil škodu československému socialistickému hospodářství, mohl očekávat exemplární trest. Nicméně se ukázalo, že zamoření šunky pro vývoz do USA nebylo ojedinělé. Nešlo o sabotáž ani žádné tajemné spiknutí imperialistických agentů.

Vyšetřování ukázalo, že Československo ve velkém vyrábělo polychlorované bifenyly a používalo je mimo jako součást barev, které byly masivně použity k natírání kravínů, drůbežáren nebo prasečáků. PCB byly nalezeny i v nátěrech zásobníků krmiva nebo zemědělské techniky. A právě z nátěrů se nebezpečné chemikálie pomalu, ale vytrvale uvolňovaly do krmiv pro hospodářská zvířata. Polychlorované bifenyly se kumulovaly po celý život v těle těchto zvířat, hlavně v jejich tukových tkáních, ale pronikaly také do vajec a do mléka.

Každodenní dávka bifenylů

Zjistilo se tehdy, že v Československu nebyla zamořena PCB jenom šunka určená pro export na Západ, ale velká část potravin živočišného původu, které každý den jedly miliony Čechoslováků. Zamořená nebezpečnou chemikálií byla tehdy dokonce i kojenecká výživa, která se vyráběla ze sušeného kravského masa.

Dnes by podobné zjištění vyvolalo obrovský skandál. Lidé by kontaminované potraviny přestali kupovat a mnohé zemědělské podniky se zamořenými kravíny a prasečáky by patrně zkrachovaly. V komunistickém Československu ale věděl o problému úzký okruh politiků a odborníků. JZD (jednotná zemědělská družstva) a státní statky dále produkovaly zamořené maso, mléko, sýry nebo vejce. Spotřebitelé se o zamoření potravin nedozvěděli. A někteří z nich dodnes žijí ve víře, jak byly tehdejší potraviny údajně zdravé.

Z potraviny nebezpečným odpadem

V tichosti byly tehdy nakoupeny přístroje schopné měřit zamoření potravin PCB. V nejhůře postižených družstevních kravínech a prasečácích se začaly přetírat nebo odstraňovat nátěry zamořené PCB. Nejvíce zamořené mléko se ředilo čistějším tak, aby se snížila celková koncentrace chemikálie v másle nebo sýrech. V některých případech se zamořené mléko odstřeďovalo a mléčný tuk s extrémně vysokým obsahem polychlorovaných bifenylů se skladoval v mrazírnách. V některých případech byl kontaminovaný dobytek pobit a zmrazený čekal jako nebezpečný odpad na pozdější bezpečnou likvidaci.

Zpomalovače myšlení aneb poškození vývoje budoucích generací


Polychlorované bifenyly (PCB) jsou skupinou chlorovaných organických látek, které se pro své dobré vlastnosti používaly jako náplně kondenzátorů nebo transformátoru, součást barviv nebo některých stavebních materiálů. Bohužel PCB velmi dlouho přetrvávají v životním prostředí (jsou perzistentní) a hromadí se v tělech živých organismu (jsou bioakumulativní).

Bohužel se polychlorované bifenyly hromadí také v lidském těle a navíc jsou schopny přecházet do mateřského mléka. U dětí matek, které měly v těle vysoký obsah PCB, lékaři prokázali, že tyto chemikálie mohou negativně ovlivňovat vývoj mozku. Konkrétně mohou poškozovat inteligenci a chování dětí, ohrožují jejich schopnost chápat svět a narušují i jejich pohybové dovednosti.

Vliv PCB na vývoj mozku člověka začal být zjišťován už kolem roku 1980 v okolí jezera Michigan, kde byly sledovány děti, jejichž matky jedly ryby kontaminované bifenyly. Ukázalo se, že děti vystavené během nitroděložního vývoje vyšším hladinám PCB měly zhoršené vizuální rozpoznávání, horší krátkodobou verbální paměť a schopnost učit se. Děti více vystavené PCB měly třikrát častěji nižší IQ a dvakrát častěji zaostávaly ve schopnosti porozumět čtenému textu.

Studie koordinovaná Světovou zdravotnickou organizace (WHO) prokázala v řadě průmyslově vyspělých zemí hladiny PCB stejné nebo vyšší, než jaké způsobují prokazatelně negativní vliv na vývoj mozku dětí. Mezi země, kde byly nalezeny vůbec nejvyšší koncentrace PCB, bohužel kromě Faerských ostrovů patřilo Česko a Slovensko. Je proto bohužel pravděpodobné, že nervový systém mnoha českých dětí byl působením PCB negativně ovlivněn.

Zastavení výroby a celosvětový zákaz


Polychlorované bifenyly (PCB) jsou Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikovány jako pravděpodobný karcinogenem pro člověka (skupina 2). PCB mohou poškozovat imunitní systém, zvyšují hladinu cholesterolu v krvi i hodnotu krevního tlaku, což vede k srdečně cévním nemocem. Vzhledem ke své podobnosti s hormony štítné žlázy mohou narušovat vývoj mozku dětí.

Výroba PCB byla v Československu v roce 1984 zastavena, ale používaly se i poté. V roce 2001 byla podepsána celosvětová Stockholmská úmluva, která kromě jiného zakazuje výrobu PCB a zavazuje signatářské země k jejich bezpečné likvidaci.

Problémy s PCB na některých farmách se podle Státní veterinární správy občas objevují dodnes, ačkoli obsah těchto chemikálií v potravinách je v současnosti zhruba 100krát menší než v 90. letech. Ale přesto například v roce 2012 informovala veterinární správa o několika chovech skotu a prasat, kde byly objeveny nadlimitní koncentrace PCB.