Chia semínka: Jak dopadla v testech lékařů?

Jde o drobná, olejnatá semínka zhruba o průměru 1 milimetr, která se sklízejí z rostliny zvané šalvěj hispánská (Salvia hispanica). Ta patří mezi hluchavkovité a původně se vyskytovala v horských oblastech středního a jižního Mexika a na území dnešní Guatemaly. Tamní obyvatelé tuto plodinu pěstovali už několik tisíc let před naším letopočtem a podle tzv. Mendozova kodexu z 16. století byla chia semínka pro Aztéky pravděpodobně srovnatelně významná jako kukuřice. Semínka dokonce dala název nejjižnější a nejchudší mexické provincii – Chiapas.

Popularitu odstartovala kniha o běhání

Módou se ale chia semínka stala až v 21. století. Když je v roce 2003 začala nabízet spotřebitelům jedna australská obchodní společnost, málokdo o nich něco věděl. Zlomem v jejich popularitě se stala kniha amerického amatérského běžce a profesionálního novináře Christophera McDougalla „Zrozeni k běhu“. Příběh mexických běžců ze skupiny Tarahumarů, kteří jsou schopni uběhnout velké vzdálenosti v náročných podmínkách v jednoduchých vlastnoručně vyrobených sandálech se stal bestsellerem. K milionům čtenářů knihy se dostala informace, že chia semínka údajně dávní Mayové a Aztékové používali jako občerstvení během svých dlouhých pěších putování. A tak podle průzkumu z roku 2010 už 27% dotazovaných Američanů slyšelo o chia semínkách jako o potravině.

Z chia se stalo průmyslové odvětví

Dnes chia semínka pěstují od jihozápadu USA přes Mexiko a střední Ameriku až po západní část Ameriky jižní. Celosvětový obchod z chia semínky výrazně vzrostl poté, co z ní marketing učinil „superpotravinu“. A v současné době činí roční obrat obchodníků s chia semínky téměř 2 miliardy dolarů.

Evropská unie – od opatrnosti k povolení

V roce 2005 experti z evropských institutů, které se zabývají bezpečností potravin, uvedli, že před zavedením na evropský trh by měla být chia semínka podrobena základnímu testování, aby byla zjištěna případná rizika alergenity a aby se vyloučila přítomnost toxických nebo antinutričních látek. Na základě pozitivního doporučení Evropského úřadu pro bezpečnosti potravin v roce 2009 Evropská unie schválila chia semínka jako tzv. potravinu nového typu. Konkrétně bylo povoleno použití přídavku 5% drcených chia semínek v pekařských výrobcích. Později evropské úřady schválily také samostatný prodej celých chia semínek s tím, že spotřebitelům se doporučuje konzumace maximálně 15 gramů denně. A následně EU rozšířila spektrům potravinářského zboží, do kterého je možné semínka přidávat, a to až 10% hmotnosti výrobku.

Jaké živiny v semínkách najdete?

Název chia semínek pravděpodobně pochází z aztéckého slova pro něco olejnatého, a proto nepřekvapí, že semínka mají malý obsah vody, ale relativně vysoký obsah tuků. Z hlediska výživy jsou významné hlavně polynenasycené tuky, zejména obsah tzv. omega-3 mastných kyselin. Chia semínka dále obsahují vlákninu a proteiny, včetně 9 esenciálních aminokyselin, které si naše tělo neumí vytvořit. Mohou být také zajímavým zdrojem vápníku, fosforu nebo zinku.

Marketing a zdraví …

Při propagaci chia semínek nebo výrobků, které je obsahují, se nejčastěji setkáte s tvrzením, že snižují chuť k jídlu, vedou k redukci nadváhy, snížení obsahu rizikových triglyceridů v krvi nebo ke zlepšení hladiny krevního cukru u nemocných s cukrovkou druhého typu. Obvykle se tato tvrzení odvolávají buď na pokusy na zvířatech, nebo se odvozují z chemického složení semínek.

… zdraví a věda

Přehledy vědecké literatury ani kontrolované lékařské pokusy ale u lidí neprokázaly přínos chia semínek pro lidské zdraví. Studie se zaměřovaly na zánětlivé procesy, na hladinu krevního cukru a na rizikové faktory nemocí srdce a cév, včetně tělesné hmotnosti, krevního tlaku a obsahu lipidů v krvi. Tato zjištění nepotvrzují tvrzení o údajných přínosech chia semínek pro lidské zdraví. Nicméně odborníci nenamítají nic proto tomu, pokud si je v rozumné míře zařadíte do jídelníčku. Zejména v případě, pokud jimi nahradíte doposud konzumované nezdravé pokrmy nebo pochutiny.