Chotíkovská spalovna
Jsou jí plné bilboardy a média: chystaná spalovna v Chotíkově. A protože se jedná o životní prostředí a o to, nakolik spalovna v budoucnu ovlivní život v Plzni a okolí, zabývá se jí Petra Kosová v následujícím příspěvku.
Odpadky je třeba likvidovat, abychom se v nich neutopili. Ale není jedno, jakým způsobem se jich zbavujeme. Plánované spalovně v Chotíkově předchází podezřele masivní a jednostranná agitace pro její výstavbu. Naopak nedostatkovým zbožím jsou veřejná diskusní fóra, kde by příslušní politici, úředníci a investoři odpověděli na dotazy lidí, kteří v dosahu působení
spalovny budou žít. Přitom je na co se ptát a je čeho se bát.
Český rozhlas Plzeň jednu z mála diskusí připravil minulý týden a mohli se jí prostřednictvím telefonátů účastnit i posluchači. Ukázalo se, že spalovně a propagovaným číslům nevěří. S výstavbou investoři chvátají a říkají, že když přijdou o evropské dotace, prodraží to teplo pro Plzeň. Tudíž je pro investory příhodně málo času pro debaty a podezření roste. Otázek, které se už aspoň rok měly veřejně diskutovat, je mnoho. Zkusme si je zformulovat, přestože některé už byly zdánlivě zodpovězeny:
První obavy se týkají kapacity spalovny. Kolik odpadu reálně vyprodukuje Plzeň a další obce, které by spalovna měla obsluhovat? Z kolika obcí, z jak rozsáhlého území by se odpad svážel? A jak? Kamiony? Kolik jich bude a jak to zatíží dopravu a následně i ovzduší? Počítá se dopředu s mnohem větší kapacitou, takže nakonec se budou odpadky dovážet z větších dálek? Třeba i z Německa? To, že teď se mluví jen o regionu, do budoucna velkou váhu nemá.
Důležité je také třídění odpadu. Za 20 let se lidé v kraji naučili třídit odpad do té míry, že v některých položkách zaujímá region přední příčky v celorepublikových grafech. Počítá spalovna s důsledným tříděním a zpracováním vytříděného odpadu, nebo bude v jejím zájmu pouze spalovat? To by byl hodně velký krok zpět.
V souvislosti s tím by stálo za to laikům představit různé typy likvidace odpadu v Evropě, zvláště ty co nejšetrnější k životnímu prostředí. Investoři tvrdí, nová spalovna bude
nejmodernější a její dopad na životní prostředí minimální. Takové tvrzení je ale třeba obhájit, i s pomocí nezávislých odborníků. Plzeňský kraj má smutný primát: je to region s největším výskytem rakovinných onemocnění. A vtírá se otázka, nakolik může spalovna rizikové
faktory vážných onemocnění dále posílit. Přestože investoři tvrdí, že nebudou žádné. Jenže jde o to nejcennější, o zdraví a o život. A obavy je třeba rozptýlit.
Ti, kteří o spalovně rozhodují, měli její výstavbu nejprve důkladně, přesvědčivě a opakovaně představit a veřejně vyargumentovat. Místo toho zvolili cestu rozsáhlé kampaně. A to nebudí důvěru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka