Co se může uvolňovat z černého plastového nádobí? Okem nic nepoznáte

Z čeho se černé plastové nádobí vyrábí?

Obvykle bývá toto nádobí označeno na obalu jako nylon a nejčastěji se z něj vyrábějí lžíce, naběračky, obracečky, šťouchadla na brambory a podobní pomocníci v kuchyni. Chemicky patří tento plast mezi tzv. alifatické polyamidy a existuje ho několik typů, obvykle jde o nylon 6 nebo o nylon 6,6, které se poněkud liší jak technologií výroby, tak některými vlastnostmi. Nejčastěji bývá toto plastové kuchyňské nádobí opravdu černé barvy, ale není to pravidlem. Vyskytuje se i v modré nebo v jiných barvách.

Jaké chemikálie se mohou z nádobí uvolňovat?

Z hlediska zdraví představují problém tzv. primární aromatické aminy (PAA), které se z nylonového nádobí mohou uvolňovat. Řada z těchto látek patří mezi alergeny nebo karcinogeny nebo jsou podezřelé z toho, že by mohly rakovinu vyvolávat. Tyto látky se nylonového nádobí uvolňují pravděpodobně proto, že k jejich barvení se užívají tzv. azobarviva. Primární aminy se pak mohou uvolňovat v důsledku působení vysokých teplot během styku nádobí s horkými potravinami.

Prováděné testy ukazují, že nejčastěji se do potravin může uvolňovat anilín nebo 4,4-diaminodifenylmetan, který se někdy také označuje jeho 4,4’-methylenedianiline nebo 4,4-MDA. Obě látky jsou široce používané průmyslové chemikálie, mimo jiné právě v plastikářském průmyslu.

Anilín je klasifikován jako látka toxická, podezřelá z rakovinotvorných účinků (karcinogen) a z vlivů na genetickou informaci (mutagen). Může také vyvolávat alergickou reakci.

4,4-MDA zařadila Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) mezi „látky vzbuzující mimořádné obavy“. Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny ho vyhodnotila na základě pokusů na zvířatech jako pravděpodobný karcinogen pro člověka (skupina 2B).

O jak častý problém jde?

V minulosti šlo o poměrně častý problém. Mnohé nylonové výrobky pro kuchyň byly odhaleny jako nebezpečné a nahlášeny do evropského varovného systému RAPEX. U nás například v roce 2008 spotřebitelské testy prováděné deníkem MF DNES prokázaly překročení tehdejších limitů u 8 z 15 testovaných výrobků. Problém byl natolik závažný, že v roce 2011 přijala Evropská unie speciální opatření, podle kterého musí být každá zásilka nylonového kuchyňského nádobí z Číny a Hong Kongu opatřena příslušnou dokumentací, včetně analytických výsledků, ze kterých vyplývá, že splňuje evropské limity pro uvolňování primárních aromatických aminů.

Náměty na další pořady Zdraví „v cajku“ posílejte na e-mail zdravi@pl.rozhlas.cz.

Vypadá to, že dané opatření přineslo své ovoce, protože odhalených nebezpečných výrobků ubylo. Například testy nylonového kuchyňského nádobí na norském trhu zveřejněné v roce 2015 ukázaly výrazně lepší výsledky, když všech 25 testovaných výrobků splnilo limity. Laboratoř analyzovala uvolňování 20 nebezpečných chemikálií a u 11 z testovaných výrobků nenalezla žádnou z nich. Ze zbývajících 14 se sice uvolňoval nejčastěji anilín nebo 4,4-MDA, ale žádný z výrobků nepřekročil tzv. migrační limit. Ten v současnosti činí 10 mikrogramů na kilogram potraviny, respektive tzv. simulantu, který v testech potravinu zastupuje.

Nicméně stále se na českém i evropském trhu objevují nebezpečné kuchyňské výrobky z nylonu. V Čechách naposledy ministerstvo zdravotnictví nařídilo v květnu 2017 stáhnout šťouchadlo na brambory, které uvolňovalo zhruba 5krát více 4,4-MDA, než povoluje limit.

Může nebezpečné aminy poznat sám spotřebitel?

Nebezpečné látky, které se z polyamidového nádobí uvolňují, nezpůsobují změnu barvy, chutě ani vůně pokrmu. Také na použitém nádobí nejsou v případě uvolňování nebezpečných aromatických aminů viditelné změny. Spotřebitel tak bohužel nemá šanci nebezpečný výrobek rozeznat svými smysly.