Co všechno může být cyklo?
Češi jsou národem cyklistů. Proto je v dnešním jazyce velmi frekventovaná část slov cyklo-, která se objevuje v řadě souvislostí.
Osoba, která provází cyklisty se nazývá cykloprůvodce a mohla by to být i cykloprůvodkyně. Akademický slovník současné češtiny ale uvádí i druhý význam slova cykloprůvodce: turistická příručka pro cyklisty. A tím se dostáváme k tomu, jak cyklistika obohacuje náš slovník. Můžeme se dnes při cykloturistice setkat s cyklobusem, cyklovlakem, cyklopointem, jako správní cykloturisté a cykloturistky jezdíme na cyklovýlety, na cyklojízdy a cyklovyjížďky a jsme členy cykloklubu. V cykloprodejně si koupíme cyklopočítač a můžeme vyrazit na cyklostezku. Až si budeme potřebovat odpočinout, dáme bicykl do cyklostojanu.
Slovo samostatné
Slovo postupně zdomácňuje a začleňuje se do gramatického systému našeho jazyka, ve kterém může být částí slov nebo slovem samým. Tomu odpovídá i zápis dohromady, nebo zvlášť. Můžeme se setkat s vyjádřeními jako: jeli jsme 50 km cyklo, pak jde o příslovce, nebo třeba cyklo hudebníci či cyklo kurýr, pak by se jednalo o přídavné jméno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka