Dát něco, ujíždět na něčem

17. listopad 2010

Když přemýšlíme o tom, co je v češtině nového, většinou nás napadne: přece nová slova! Neologismy. Každého upoutají na první poslech. Dnes si však ukážeme, že i docela stará slova mohou působit nově. O kterých starožitnostech s novým lakem bude řeč?

Budeme si povídat o slovesech dát a ujíždět. Ani jedno z nich není v češtině žádným nováčkem. Dát je sloveso, které obvykle vyžaduje doplnění dvěma předměty – potřebujeme vědět, komu a co dáváme. Dát někomu něco znamená něco darovat, poskytnout. Dalším doplněním může být například příslovečné určení místa – dát něco někam, např. dát vázu na stůl, případně určení směru – dát se kudy – např. ulicí. Doplněné zvratným zájmenem si vyjadřuje sloveso dát pasivní postoj k ději – např. dát si ostříhat vlasy. Ve spojení se zvratným zájmenem se vyjadřuje začátek děje – dát se do díla, nebo přijetí účasti na něčem – dát se k divadlu. Všechny tyto slovesné vazby jsou v češtině dobře zažité. V poslední době se však stále častěji prosazuje nová vazba slovesa dát. Jedná se o vazbu dát něco, ovšem bez doplnění komu. Tato vazba nese význam „dokázat něco, úspěšně něco dokončit“. Např. Dali jsme ten projekt, znamená „úspěšně jsme ten projekt dokončili“. V záporu pak tato vazba znamená „selhat, neuspět, nezvládnout něco“. Když například student řekne: „tuhle zkoušku nedám“, znamená to: „u téhle zkoušky neuspěju, zkoušející mě vyhodí“. Prozatím má tato vazba slovesa dát příznak expresivity a používá se většinou v neoficiálních mluvených projevech.

Pojďme se podívat na sloveso ujíždět. Znám ho ve významech ujíždět někomu, ujíždět někam nebo ujíždět před něčím.

Nově se toto sloveso vyskytuje také ve vazbě ujíždět na něčem ve významu mít pro něco slabost, být vyznavačem, být fanouškem něčeho, silně něco podporovat, až nekriticky něco uznávat. Ujíždět se dá na lecčems, například na počítačových hrách, na retro hudbě, na filmech s Vlastou Burianem, ale také na knedlících s vajíčkem, na hamburgerech nebo naopak na biopotravinách, na solárku nebo na aerobiku. Slovesná vazba ujíždět na něčem se prosazuje velmi silně nejen v běžně mluvené neoficiální komunikaci, ale proniká i do médií, zejména do diskusních pořadů s neformální atmosférou. Mluvčí slovní spojení „ujíždět na něčem“ často používají jako stylově zabarvený prostředek, kterým chtějí vyjádřit modernost případně příslušnost k mladé generaci, od které tato vazba zřejmě pochází. Abych navázala na jedno z našich předchozích setkání: ten, kdo na něčem ujíždí, je dneska in.

autoři: Vladimír Šťovíček , Růžena Písková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.