Dává si mozek pauzu v menopauze? Ženy v přechodu ztrácejí pamětní náskok
Dívky v průměru dosahují lepších parametrů verbální paměti než stejně staří chlapci. Tento náskok si ženy udržují v průběhu dospělosti, ale během menopauzy řada žen pociťuje zvýšenou zapomnětlivost nebo pocit tzv. mozkové mlhy. Co všechno se děje s mozkem během přechodu? A co s tím dělat?
Lidská paměť má specifické formy a jedná se o komplexní proces, do kterého se zapojují různé části mozku. Jedním z projevů stárnutí je i ubývání tzv. kognitivních neboli (roz)poznávacích schopností, ke kterým kromě paměti patří také myšlení, orientace, koncentrace, schopnost plánovat nebo jazykové dovednosti. Zhoršení paměti i dalších poznávacích schopností může souviset i s celou řadou onemocnění. Při formách neurodegenerativních procesů mohou být tyto schopnosti postiženy extrémně výrazně, např. u Alzheimerovy choroby.
Během menopauzy dochází u žen k poklesu hladiny hormonů produkovaných vaječníky, např. estradiolu. Ten patří do skupiny estrogenních hormonů a výzkumy vědců z Harvardovy univerzity prokázaly, že právě estradiol přímo souvisí se změnami v těch částech mozku, které ovlivňují funkce paměti. Ukazuje se tedy, že právě v tomto období probíhá stárnutí mozku už žen odlišně než u mužů.
V posledních 15 letech lékaři mapují to, jak menopauza u žen ovlivňuje mozkové buňky. Kromě jiného dochází i ke snižování hladiny krevního cukru (glukózy), který pro mozkové buňky slouží jako základní zdroj energie. Laicky řečeno se tak snižuje dodávka základního paliva pro fungování mozku.
Kromě toho ale paměť u žen v přechodu může být ovlivněna i jinými zdravotními faktory, například cukrovkou nebo zvýšeným krevním tlakem.
Symptomy spojené s přechodem/menopauzou
Věk nástupu i průběh menopauzy se u jednotlivých žen liší. U většiny nastává mezi 48. a 52. rokem věku. Roli při tom hraje celá řada faktorů, například doba trvání menstruačního cyklu, počet porodů, kouření nebo věk menarche (prvních měsíčků). Hormonální změny v ženském těle v době přechodu jsou spojeny s řadou nepříjemných projevů. Může se jednat například o bolesti hlavy, noční pocení, změnu nálad, úzkost, deprese, poruchy spánku, ztrátu koncentrace, depigmentaci a ztenčení kůže, osteoporózu, zvýšení rizika vzniku cukrovky, vysokého krevního tlaku nebo mozkové příhody. Součástí tohoto období může být i změna tělesné hmotnosti nebo zažívací obtíže.
Může pomoct hormonální terapie?
Hormonální substituční terapií se rozumí léčebné podávání hormonů, jejichž produkce během menopauzy poklesla. Cílem této terapie je zmírnit nežádoucí projevy přechodu, nicméně není vhodná pro všechny ženy a o jejím nasazení rozhodují ošetřující lékaři na základě individuálního zhodnocení stavu konkrétní pacientky.
Čtěte také
Dostupné studie podávání hormonů během menopauzy nepřinesly zatím jednoznačný názor na efekt ovlivnění paměti. Podle profesorky Harvardovy univerzity Jill Goldsteinové bylo zjištěno, že hormonální terapie se ukázala velmi prospěšná u žen, kterým byly v mladém věku odstraněny vaječníky. Některé studie naznačují možný pozitivní účinek na mozkovou aktivitu a funkce paměti, je-li podávání náhradních hormonů zahájeno několik let před nástupem menopauzy.
Jiné studie ale naopak naznačují, že zahájení hormonální terapie v pozdní fázi přechodu by mohlo zvýšit riziko poruch jako je Alzheimerova choroba. Kriticky důležitý proto bude detailní výzkum nejefektivnějšího načasování, optimální dávky, cesty podání i délky trvání této terapie.
Co mohou ženy udělat pro svůj mozek?
Lékaři mají množství důkazů o tom, že lidé svým životním stylem výrazně ovlivňují své stárnutí, včetně funkcí mozku. Základním předpokladem je vyhnout se zbytečnému poškozování mozku kouřením nebo alkoholem. Svému mozku můžeme prospět zejména pravidelnou fyzickou i duševní aktivitou, které mají prokazatelně pozitivní účinek na úrovni funkce mozkových buněk. Sociální kontakty s dalšími lidmi pak přináší našemu mozku vnější podněty a nové zkušenosti.
Čtěte také
Svůj mozek můžeme ovlivnit také stravováním, které by mělo být pokud možno pravidelné, přičemž za vzor se dává hlavně středomořská dieta s bohatým zastoupením ovoce, zeleniny, obilovin, rostlinných tuků a ryb.
Stále větší pozornost z hlediska zdraví mozku je věnována dostatečnému spánku. Za optimální se považuje zhruba 7 až 8 hodin spánku, přičemž odborníci doporučují pravidelnost, tedy pokud možno chodit spát přibližně ve stejnou dobu. Určité fáze spánku jsou klíčové pro ukládání a zpracování toho, co jsme se během dne naučili. Během spánku se mozek také zbavuje amyloidu, což je bílkovina, která se ukládá v mezibuněčné hmotě mozku při některých chorobných stavech, například při Alzheimerové chorobě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka