Díky stavbě této budovy se mezi nepomucký lid dostala káva
Tato výrazná a rozlehlá budova je dominantou náměstí Augustina Němejce v Nepomuku. Je to bývalá piaristická kolej a škola, která dnes slouží částečně jako městské muzeum a částečně jako depozitář Západočeského muzea v Plzni.
Roku 1707 vznikl díky odkazu Václava Vojtěcha ze Šternberka fond, který měl zajistit finance na postavení školní budovy v Nepomuku. Z byrokratických a dalších důvodů se však tento proces táhl více než století a až ve druhé polovině 19. století byla budova postavena. Náležela k ní i nově zhotovená kaple a objekt se stal poslední piaristickou fundací v Čechách. Jako piaristé se označovali členové církevního řádu a význam koleje spočíval v tom, že se v místě pouze nevyučovalo, ale také se zde bydlelo.
Káva pro všechny!
Během výstavby koleje se také mimo jiné dostal mezi běžné obyvatelstvo Nepomucka jeden produkt, který byl až do té doby spíše výsadou vyšších kruhů společnosti – byla to káva. Budovu totiž stavěli italští dělníci.
Dívky zvlášť, chlapci zvlášť
Prvním rektorem, neboli ředitelem této koleje byl pan Rettig, syn známé spisovatelky a autorky kuchařek a Magdaleny Dobromily Rettigové. V budově školy se nacházela dvě schodiště a dva samostatné vchody, jelikož zde chlapci a dívky studovali odděleně. Tato opatření tak měla zabránit jejich setkávání ve školních prostorách.
Ze školy muzeem
Po ukončení působení piaristů zde byla škola, a to až do roku 1995, kdy sem za základním vzděláním chodily děti z Nepomuku i okolí. V současné době budova slouží zčásti jako městské muzeum a zčásti jako depozitář muzea plzeňského. „Je tam spíše sklad všemožných věcí, které nejsou vystaveny v expozicích,“ doplnil manažer Mikroregionu Nepomucko Pavel Motejzík. Uvedl také, že budoucí záměry směřují s největší pravděpodobností k tomu, více budovu využívat a zřídit zde například uměleckou školu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.