Voleves nebo Bolevec? Obojí je správně
Na Bolevecké návsi v Plzni-Bolevci najdeme krom přestavěných či alespoň částečně zachovalých usedlostí, staveb a božích muk jednu z mála národních kulturních památek na území města. Jedná se o statek nebo chcete-li selský dvůr U Matoušů s číslem popisným 1.
„Jedná se o klasicistní usedlost pravděpodobně středověkého původu. V minulých dvou letech prošla kompletní rekonstrukcí a teď vítá návštěvníky a ukazuje jim, jak se žilo na Plzeňsku, na statcích a venkovských usedlostech kolem Plzně. První doložená zmínka o statku pochází z roku 1635, přičemž samotné obytné stavení prošlo kompletní přestavbou v roce 1809. Sídlil zde také rychtář, takže to byla dříve i rychta,“ uvedl vedoucí správy objektu Martin Kolovský.
„Dnes se může zdát, že je statek utopený někde na dolním konci Bolevecké návsi, ale ve středověku tomu bylo právě naopak. Stojíme na bývalém poloostrově, jelikož zde ze severní i jižní strany tekly poměrně vydatné vodoteče, které vytvářely ten pomyslný poloostrov, kde předpokládáme jakýsi historický dvorec, kde mohl sídlit případně i někdejší majitel Bolevce, jistý Volimír, “ sdělil archeolog plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu Filip Kasl. Název místa Bolevec by tedy měl pravděpodobně pocházet z původního označení Volimírova ves, zkráceně Voleves.
Areál se skládá z hlavní obytné budovy, klasicistního špýcharu, stodoly a hospodářské budovy. „Dodnes se zde dochovaly různé dřevěné pavlače nebo chodníčky tvořené původní dlažbou. Ve sklepení obytné budovy najdeme například druhotně použité gotické portály. Dodnes třeba nevíme, jak se zde hospodařilo s vodou, je tady spousta nejrůznějších historických kanálků, přičemž nevíme, odkud kam ústí, kde vyvěrají, takže ačkoliv se může zdát, že o nově opraveném statku víme již vše, opak je pravdou,“ řekl archeolog.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
