Typická česká chalupa. Místo, kde se vyráběl doubravecký flus

5. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Někdejší flusárna na Doubravce

Bývalá flusárna v Plzni na Doubravce se nachází nedaleko zdejší konečné zastávky městské hromadné dopravy v ulici U Panského dvora. Jedná se o žlutou stavbu stojící u Hrádeckého potoka. Jak už název budovy napovídá, v minulosti se zde vyráběl flus, známý také jako salajka, potaš či uhličitan draselný.

Bývalá flusárna v Plzni na Doubravce

„Je to zajímavá památka na předindustriální éru Plzně, protože se tady vyráběl flus, důležitá chemická látka, která se používala například při výrobě skla, textilu, nebo papíru,“ uvedl předseda spolku Zestínu Lukáš Houška.

„Nejstarší způsob získání potaše je ten, že se zevnitř zapálí kmen stromu a nechá se postupně prohořet. Vznikne jakási bílá hmota, bílý popel, který se potom louží, a následně sušením vznikne uhličitan draselný. Modernější metoda se využívala potom tady právě v té flusárně, kdy se sbíral popel z celého města, obyvatelé měli povinnost jej nosit na flusárnu a zde z toho už mistr flusač vyrobil uhličitan draselný,“ popsal ve stručnosti proces získání látky Houška.

A jak vypadá někdejší flusárna dnes? „Je příkladem typické české chalupy přesně tak, jak má být. Je to takzvaný trojprostorový dům, což znamená, že se do něj vchází dveřmi uprostřed, kde se člověk dostane do síně a má před sebou troje dveře. Doprava nebo doleva do hlavní části vedou dveře do světnice, na druhé straně se pak nachází nějaké hospodářské zázemí nebo komora, a naproti většinou stojí buďto schody, anebo (černá) kuchyně, či nějaký skladovací prostor,“ popsal stavení předseda spolku.

„Je to unikátně zachovaná, možná poslední typická plzeňská chalupa, která se nám dochovala v podobě z 19. století. Není na ní prakticky žádný zásah. Ona se samozřejmě nachází ve špatném stavu, uvidíme, co se s ní později stane. Má krásné dřevěné ostění kolem dveří a krásná okna, která pravděpodobně pocházejí také z konce 19. století. Budova je dále krytá taškami zvanými bobrovky. Takto si představujeme etalon vesnice, je to úplně skvělá stavba,“ dodal Lukáš Houška.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.