„Do školy mne vedl otec, jížto vzhled byl jak psí kotec,“ vzpomínal Ryba na Nepomuk

Budova bývalé školy se nachází na Přesanickém náměstí vedle tzv. domu U Lípy. Pár kroků na dosah je zde i kostel sv. Jakuba Většího a budova fary. Do této školy chodil v minulosti i Jakub Jan Ryba (1765-1815). Že by na ni měl ale dobré vzpomínky se říct nedá.

"Přestěhoval se sem v pěti letech z Přeštic, nicméně ve svém životopise na ni nevzpomíná v nejlepším: "Do školy mne vedl otec, jížto vzhled byl jak psí kotec." On už i jeho otec byl zdejším nepomuckým učitelem," řekl manažer Mikroregionu Nepomucko Pavel Motejzík. Je možné, že Ryba v budově i nějaký čas bydlel.

Nepomucká křivda

Největší životní rána byla skladateli a učiteli Rybovi zasazena dle Pavla Motejzíka právě v Nepomuku. Není se tedy čemu divit, že nejen na samotnou školu, ale i na celé město skladatel nevzpomínal rád. Do Nepomuku byl totiž povolán z Prahy za účelem obsazení učitelského místa. Jelikož se však podepsal pod jakýsi pamflet, místo zde nedostal. Čili nejen, že nezískal slibovanou práci, ale musel tak jako tak opustit Prahu, kde byl zvyklý na zcela jiný život. V hlavním městě se pohybovala spousta umělců, kdežto na malém městě na jihu Plzeňska byl skladatel sužován a pravděpodobně zde opravdu šťastný nebyl. Přesto Ryba složil několik hudebních děl, které věnoval Nepomuku.

Dobrovolný odchod ze světa

"On byl nepochopen okolím pro svůj talent, ta jeho hudba byla skutečně velmi nadčasovou a lidé i na mších ji odsuzovali, protože ji nechápali. Také měl spoustu dětí, které nedokázal z učitelského platu uživit. Takže se rozhodl dobrovolně odejít z tohoto světa a spáchal sebevraždu ve Starém Rožmitále, kde žil. V posledním dopise napsal, že odchází do lepšího světa, protože tento byl pro něj nepochopitelný," uvedl Motejzík.

Co bylo s budovou školy dál

Škola v této budově na Přesanickém náměstí fungovala až do roku 1785, následně byl objekt využíván jako obytný dům. Stavba byla také v minulosti několikrát zasažena požárem, čili její podoba se často měnila. V posledních několika letech byla tato kulturní památka obnovována a současný majitel ji plánuje využít opět jako obytný dům, navíc s různými službami, jako například místní cukrárnou.