Dokáže potrápit na knoflíku i v potravinách. Nikl škodí také kuřákům e-cigaret

12. září 2018
Kontaktní alergie

Už se vám stalo, že vám kovový knoflík, náušnice nebo pásek od hodinek způsobily vyrážku? Pak můžete patřit mezi velkou skupinu lidí, kteří jsou alergičtí na nikl. Pro některé může představovat problém i v jídle.

Kůže po kontaktu s kovem zčervená, svědí a postupně se na ní vytvoří červené pupínky, případně až puchýřky. U velmi silné reakce mohou vzniknout rozsáhlé puchýře, otok a mokvání. Základem terapie pro postiženého je vyloučit kontakt s alergenem. Pokud k tomu nedojde, může opakovaný styk s niklem přinést celkové postižení kůže. Alergii na nikl neumí medicína vyléčit a dispozice zůstává člověku po celý život.

Alergie na mince, hodinky, brýle nebo náušnice

Nikl je vůbec nejčastější příčinou alergické kontaktní dermatitidy. V Evropě se tento problém vyskytuje zhruba u každé desáté ženy a u 2 až 6% mužů. Vysoký výskyt alergií souvisí s širokým spektrem použití niklu hlavně při výrobě nerezavějících ocelí nebo k poniklování povrchů dalších kovů. Vyskytuje se proto v mnoha předmětech každodenní potřeby, jako jsou například knoflíky, zipy, brýlové obroučky, šperky, nářadí nebo elektronika. Dlouhou tradici má použití niklu také při výrobě mincí, vzpomeňme například na československé mince v hodnotě 1, 2 a 5 korun. Současné české mince těchto hodnot se vyrábějí z poniklované oceli. Asi nejznámější mincí s niklem je ale americký pěticent, kterému se také lidově říká „niklák“.

Jak nikl působí na zdraví?

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) řadí některé sloučeniny niklu mezi prokázané karcinogeny pro člověka (skupina 1) a samotný kovový nikl do skupiny 2B tedy mezi možné karcinogeny. Některé studie na zvířatech prokázaly různá poškození dědičné informace – DNA. Ale největší zdravotní význam má nikl jako silný kontaktní alergen.

Regulace v Evropské unii

Vzhledem k vysokému výskytu alergických reakcí na nikl byla v roce 1994 v Evropské unii přijata takzvaná „niklová směrnice“. Omezila množství niklu, které se smí uvolňovat z výrobků. Od roku 2009 se pak tato regulace stala součástí nové komplexní chemické politiky EU, kterou nastavila směrnice REACH.

Alergie na potraviny?

U některých alergiků, kteří původně reagovali jen na styk kůže s materiálem obsahujícím nikl, se postupně může vyvinout také alergie na nikl obsažený v potravinách. Zatímco v případě kontaktní alergie je řešením zcela se vyhnout kontaktu s danými kovy, v případě potravinové alergie je to složitější. Nikl je totiž v potravinách přirozeně obsažen. S výjimkou zvířecích jater nebo ledvin obsahují více niklu potraviny rostlinného původu než živočišného. Nejvyšší obsah odborníci naměřili v luštěninách (zejména sója, ale i fazole), kakau, listové zelenině, ovesných vločkách nebo v ořechách. Naopak poměrně nízký obsah niklu má zvířecí svalovina neboli maso.

K čemu se používá nikl?

Nikl je stříbrobílý, silně lesklý kov, kterého se každý rok na celém světě spotřebuje více než 2 miliony tun, a to hlavně v metalurgickém průmyslu. Používá se v hutích podobně jako chróm nebo mangan pro legování ocelí. Slouží jako přísada, která zvyšuje trvanlivost a zajišťuje ochranu proti korozi a vysokým teplotám. Nikl se ale využívá i jako součást řady speciálních slitin, které se vyznačují pevností. K ochraně méně odolných kovů proti atmosférickým vlivům a proti vodě se provádí nanesení tenké vrstvy niklu, nejčastěji elektrolyticky. Ale nikl slouží také k výrobě některých typů baterií nebo se používá jako katalyzátor v chemickém a potravinářském průmyslu.

Kolik niklu sní děti školní jídelně?

K zajímavému výsledku došel projekt, který analyzoval výskyt různých chemických látek v obědech z 28 náhodně vybraných školních jídelen v České republice. Odborníci sledovali obědy ze školního stravování pro žáky prvního stupně základní školy, tedy ve věku 7 a 10 let po celý školní rok 2015/16. Podle výsledků zveřejněných Státním zdravotním ústavem (SZÚ) byla u tří čtvrtin školních jídelen překročena toxikologická mez pro dlouhodobé vystavení niklu. A u 64% došlo k překročení denní akutní dávky, která by u citlivých jedinců mohla spustit alergickou reakci. Podle odborníků tyto nepříznivé výsledky patrně ovlivňuje uvolňování niklu z nerezového vybavení školních kuchyní.

Z cigaret rovnou do plic. A to i z těch elektronických…

Už několik desetiletí odborníci vědí, že nikl patří mezi těžké kovy obsažené ve významném množství v cigaretovém kouři. Výzkumy prokázaly i zvýšený obsah niklu v plicích kuřáků. Nedávná studie Univerzity Johna Hopkinse zveřejněná počátkem roku 2018 pak ukazuje, že vysoké množství niklu, ale i olova nebo chrómu, mohou obsahovat také „výpary“, které vdechují kuřáci e-cigaret neboli tzv. vapeři.