Dopadlo to dobře
Minulý týden jsme si opakovaně kladli otázku, jak dopadne setkání Plzeňanů s neonacisty. Bylo nemožné odhadnout předem, co všechno se může v ulicích přihodit. Sobotní události nakonec dopadly dobře, ale byl to zážitek finančně i psychicky velmi drahý. Byla by proto chyba nechat ho vyšumět do ztracena. Vrací se k němu i zamyšlení Evy Klausnerové.
Nejdůležitější plzeňskou událostí uplynulého týdne byl chystaný pochod neonacistů. Stál nejvíce peněz a vyvolal nejvíce rozporuplných pocitů a otázek. Ještě ve čtvrtek žila Plzeň v úzkosti a napětí. Magistrát vydal varování, aby obyvatelé vnitřního města sklidili popelnice, ukryli auta, zabezpečili obchody a nepouštěli ven děti. Pochodu prý podle zákona nelze zabránit.Úlevu přinesla až páteční zpráva, že primátor pochod zakázal z vlastní kompetence. Neonacisté však na něj ihned podali trestní oznámení.
Nejsmutnější je, že se v Plzni odehrávalo přesně to, co nedávno v Praze. Opět byl pochod ohlášen na zlomové výročí ve vývoji holocaustu, opět pod průhlednou záminkou a opět ho městská správa povolila. Znovu se musely zformovat občanské iniciativy a znovu se úřad vzpamatoval až na poslední chvíli. Přitom akce byla jen pokračováním pražského dění. Účinkovali v ní stejní lidé, stejná ideologie a stejná nestoudnost. A něco bylo ještě horší. Na podzim o zamýšleném pochodu psaly hlavní deníky na prvních stranách, komentovaly ho osobnosti a vyjádřil se k němu prezident. Provokace neonacistů v Plzni nezajímala skoro nikoho.Vrcholní politici měli jiné starosti, novináři se děním v jakési vzdálené provincii neunavovali a prezident při návštěvě západních Čech o ní nepronesl jediné slůvko. Lidé, kterým záleží na demokracii a lidských právech si připadali úplně opuštění.
Naší pozornosti by neměl ujít německý text, zveřejněný na internetu už l9. prosince. Praví se v něm, že poté co okupační správa, ovlivněná židovskými sdělovacími prostředky, zabránila pochodu Prahou, svolávají se svobodné síly do Plzně. To opět vyvolalo paniku, protože se prý jedná o výročí údajného transportu do Terezína. Rabíni divoce pobíhají, ale pochod zakázán nebude. Všichni němečtí kamarádi budou v Plzni vítáni. Atd. Je nepochopitelné, proč takové texty neopravňují stát k ráznému zásahu.Nedbalé zákony způsobují nejen vysoké finanční ztráty, ale ničí i víru v právo a spravedlnost.
V pátek a v sobotu se uskutečnily obřady věnované památce zavražděných Plzeňanů. Byly zdařilé a očistné.Pobožnosti v katedrále se zúčastnilo přes 300 lidí a nejméně dvakrát tolik se jich shromáždilo v sobotu před synagogou. Sešly se tu významné osobnosti plzeňského života, představitelé města a dokonce i hosté z Prahy, např. ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Náckové se stáhli, ale lidé přesto dali najevo svůj nesouhlas s rasismem. Někteří účastníci si připnuli žluté hvězdy a všude panovalo dojaté souznění. Do mikrofonu promluvila také poslankyně Miroslava Němcová jménem Parlamentu České republiky. Kéž by tam přinesla podnět ke zpřesnění shromažďovacího zákona. Plzeň se ale nemá za co stydět. Ve své zkoušce obstála skvěle.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
