Dřín se vrací do zahrad, dřínky jsou zdrojem vitaminu C

10. květen 2020

„Krásně vypadá, brzy zjara kvete a milují ho včely. Vy z něj sklidíte plody a jinak se o sebe postará sám,“ chválí dřín designérka přírodních zahrad Alena Lehmannová.

Dřín obecný (Cornus mas) je u nás chráněnou rostlinou, setkat se s ním můžete na procházkách přírodou. „Jde o starou původní rostlinu, kterou si hodně cenili řezbáři, protože má velice tvrdé dřevo,“ říká Alena Lehmannová. Na své žluté kvítky dřín láká včely, červené plody pak vedle lidí konzumují i ptáci.

Dřínky jsou zdravé

„Na podzim nebo na přelomu pozdního léta a podzimu z něj můžete sklízet takzvané dřínky. To jsou bobule asi 1,5 až 2 cm velké a dají se z nich připravit různé marmelády, džemy, mošty nebo vína. Jsou velice zdravé, podobně jako rakytník obsahují velké množství vitaminu C,“ uvádí pěstitelka. Vedle vitaminů jsou dřínky bohaté i na draslík, fosfor, organické kyseliny a další lidskému organismu prospěšné látky. Syrové plody vám budou víc chutnat po přejití mrazem. Sušené podle léčitelů pomáhají při potížích trávicího traktu, dělá se z nich čaj.

Keř není nijak náročný na pěstování

Do zahrad se dřín vrací především ve vyšlechtěných kultivarech. „Dnes už jsou různé i velkoplodé odrůdy s dřínky o velikosti až 5 cm, jsou sladké, můžete vybírat mezi nimi,“ radí designérka přírodních zahrad. Hlavním požadavkem dřínu je slunné stanoviště, ve stínu by vám nemusel zaplodit. Dařit se mu nebude ani v kyselé půdě. Plodů se dočkáte 1 až 2 roky po výsadbě.

Dřín obecný

U semenáčů si úrodu vzhledem k nejisté samosprašnosti raději pojistěte vysazením páru dřínů. Jak s úsměvem doplňuje Alena Lehmannová: „Aby si spolu mohli povídat a lépe se opylovat. Já jsem přírodní zahradník, takže těm keřům dávám opravdu velkou volnost. Stačí vybrat si zdravé sazenice, připravit jim místo, zasadit, doporučuji zamulčovat a pak je chodit s láskou pozorovat.“

V menší zahrádce u dřínu využijete pilku a nůžky

Dříny se uplatňují i v živých plotech, dorůstají až k 4 m. Vzhledem připomínají lísku. „Je to opravdu košatější keř, také se dá zapěstovat do stromku. My přírodní zahradníci divoké ploty neřežeme ani nestříháme. U menší zahrádky se ale nejspíš nevyhnete nějakému udržovacímu řezu,“ konstatuje pěstitelka.

Škůdci a choroby nehrozí

Napadení chorobami ani škůdci se u dřínu obávat nemusíte. „Tím, že je to starší původní dřevina, je hodně odolná. Dala bych ji na úroveň šípkových růží, ptačího zobu a kalin, kde péče u těch původních nevyšlechtěných odrůd je opravdu minimální,“ uzavírá designérka přírodních zahrad Alena Lehmannová.

autor: Soňa Vaicenbacherová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio