Energetické nápoje nedají spát ani lékařům

Co vlastně obsahují energetické nápoje?

Výrobci energetických nápojů se snaží odlišit své zboží od konkurence, a tak jsou poměrně vynalézaví v tom, jaké složky do svých produktů přidávají. Podle průzkumů, které odborníci provedli, je každopádně hlavní účinnou součástí těchto nápojů ve většině případů kofein. Další základní složkou bývají jednoduché cukry (například fruktózový sirup vyráběný z kukuřice), které vylepšují chuť nápojů a zároveň dodávají tělu snadno a rychle dostupný zdroj energie. V případně „dietních“ drinků bývají cukry nahrazeny nízkokalorickými sladidly.

Kromě toho mohou obsahovat výtažky z některých často exotických bylin (např. žen-šen, guarana, cesmína), taurin, některé minerály, vitaminy (zejména ze skupiny vitaminu B), aminokyseliny a další ingredience.

Jaké mají účinky na zdraví?

V propagačních materiálech se výrobci energetických nápojů nejčastěji soustřeďují na informace o povzbuzení psychických schopností nebo zlepšení fyzického výkonu. Další údajné účinky se mají týkat detoxikace, antioxidačního nebo protizánětlivého působení, ochrany před rakovinou atd.

Existuje ale jen velmi málo výzkumů, které by některé z těchto účinků skutečně prokázaly. Několik studií ukazuje, že testovaní dobrovolníci po vypití energetických nápojů uváděli subjektivní pocity bdělosti a menší únavy v porovnání se skupinou, která vypila pouze placebo. Další studie ukázaly, že dobrovolníci po vypití energetických drinků vykázali lepší výsledky v testech svalové síly a vytrvalosti.

Mohou energetické nápoje také škodit?

V USA zdravotnické statistiky už dlouhá léta zaznamenávají případy, kdy lidé vyhledají lékařskou pohotovost v souvislosti s konzumací energetických nápojů. A zatímco v roce 2005 takových případů bylo jen necelých 1500, v roce 2011 už jich bylo přes dvacet tisíc.

Zajímavé je, že ženy a dívky tvořily jen zhruba čtvrtinu postižených. Nejčastěji se jednalo o mladé lidi mezi 18 a 25 lety. Více než 60% případů se týkalo situace, kdy lidé pili pouze energetický drink. Ale čtvrtina případů se týkala kombinace energetického nápoje s nějakým farmakem, zejména ze skupiny stimulujících léků. Ve 13 % návštěv na pohotovosti šlo o kombinaci energetického drinku a alkoholu, v každém desátém případu pak o kombinaci s užíváním drog, nejčastěji kouřením marihuany.

Existuje celá řada studií, které naznačují akutní nežádoucí účinky konzumace energetických nápojů, které jsou většinou přičítány obsahu kofeinu a cukrů. Jedná se například o zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence, pocity bušení srdce a nevolnosti, o třes nebo vyšší výskyt riskantního chování, depresí či sebevražedných sklonů, zvýšení rizika obezity, poruch metabolismu cukrů a urychlení vývoje chronických nemocí ledvin. Další studie popisují poruchy spánku, bolesti hlavy nebo podráždění a bolesti žaludku.

Zatím ale není dostatek jednoznačných vědeckých důkazů, zvláště pak z hlediska možných dlouhodobých účinků konzumace energetických nápojů.

Jaké množství kofeinu je ještě bezpečné?

Evropský úřad pro bezpečnosti potravin (EFSA) se zabýval možnými zdravotními riziky, kterými by mohli být vystaveni konzumenti energetických nápojů. Odborníci se shodli, že z hlediska zdraví by měla být bezpečná dávka pro zdravého dospělého kolem 400 miligramů kofeinu za den. Jednorázová dávka kofeinu by ale neměla překročit 200 miligramů. Šálek filtrované kávy přitom obsahuje kolem 90 miligramů kofeinu, hrnek černého čaje kolem 40 miligramů a plechovka koly kolem 35 miligramů.

Ovšem obsah kofeinu v energetických nápojích podle testů spotřebitelských organizace velmi silně kolísá. Může být menší než 10 miligramů i vyšší než 240 miligramů. Pokud obsahují více než 150 miligramů kofeinu, tak musí být v Evropské unii označeny a opatřeny sdělení, že se jejich konzumace nedoporučuje dětem a těhotným nebo kojícím ženám.

V ohrožení hlavně děti a mládež

Zkoumaní Německého federálního institutu pro hodnocení rizik (BfR) uvádí, že z hlediska účinků energetických nápojů představují ohroženou skupinu zejména děti a mladí lidé. V rámci průzkumu spotřebitelského chování provedeného v Německu se ukázalo, že asi 17% respondentů uvedlo, že v rámci určitých příležitosti vypijí velké množství energetického nápoje (litr nebo více). Mohou tak významně překročit bezpečnou dávku kofeinu, což může vést k negativním účinkům hlavně na srdečně-cévní systém. Další problém představuje skutečnost, že pití energetických drinků je v případě mladých lidí mnohdy kombinováno s konzumací alkoholu, případně s intenzivní fyzickou zátěží. Navíc právě u těchto u mladých lidí zaznamenal průzkum jen velmi malou či nedostatečnou informovanost o možných negativních zdravotních účincích energetických nápojů.