Eska Cheb

Začátek tovární výroby jízdních kol v pohraničním Chebu je spojen s firmou Premiér. Ta se pravděpodobně v úvodu své produkce zaměřila i na známé kostitřasy. V 80.letech 19. století se ale dostala do povědomí výrobou nízkých velocipédů, takzvaných bezpečníků. Stoupající poptávka po jízdních kolech ovšem vyústila v založení další továrny. Opavský Slezan Ambros Swětlik a Němec Heinrich Kastrup z firmy Premiér odešli a v roce 1911 otevírají svou vlastní fabriku na výrobu jízdních kol pod názvem ELITE. O tři roky později už vyráběli více než 20 tisíc velocipédů ročně. A přibližně ve stejné době se název továrny změnil na Eska. Vznik nového jména vysvětluje Iva Votroubková z chebského muzea :

„Ta zkratka, tak je to vlastně fonetické přepsání začátečních písmen příjmení obou zakladatelů. E-es jako Swetlik a od Kastrupa K-ka.“

Ještě před první světovou válkou se Cheb stává uznávaným střediskem výroby jízdních kol. Výroba velocipédů byla navíc rozšířena nejprve o výrobu kol s pomocným motorkem, později se v Esce vyráběly dokonce motocykly. Ty byly velice oblíbené. K jejich řízení totiž nebylo potřeba řidičského průkazu. Motory Sachs usazené do speciálně zkonstruovaného rámu navíc podávaly na svou dobu velice zajímavý výkon. Spotřebu udávají historické prameny kolem dvou litrů směsi benzínu a oleje na 100 kilometrů….

“chebská Eska začala motocykly vyrábět, někdy, uvádí se kolem roku 1914 nebo těsně po roce 1914. Chebská „premiérka“ potom s jejich výrobou začala až po první světové válce….“


Historii chebské esky provází mnoho zajímavých momentů. Jeden z nich přichází v roce 1922. Podnikatelé Kastrup a Swětlik totiž zakládají v Rokycanech jednu ze svých poboček. Tamní fabrika montuje pod názvem TRIPOL jízdní kola ze součástek dodávaných Eskou Cheb. Souvislosti potvrzuje také Iva Votroubková z chebského muzea :

„Oba pánové zakládají montážní závod, to je vlastně závod, ze kterého se postupně vyvíjí rokycanský Favorit. Závod se nevěnoval vlastnímu vývoji kol, montoval kola ze součástek, které byly do Rokycan dováženy právě z Chebu.“

Výroba v Rokycanech je nicméně ve 30. letech odprodána spolumajiteli firmy Františku Heringovi a původně montážní závod se pak úspěšně rozvíjí dál. Zakladatelé Esky, společníci a přátelé Ambros Swětlik a Henrich Kastrup umírají v začátku 30.let. Válečných roků se už tedy nedožijí. A nejsou tudíž ani svědky útlumu výroby bicyklů a motocyklů v jejich továrně mezi roky 1939 a 1945.

Po druhé světové válce byly všechny továrny s německým kapitálem sloučeny pod národní správu. Týká se to samozřejmě i chebské Esky. Od roku 1947 začíná továrna spadat pod závod České zbrojovky ve Strakonicích. V roce 1950 už je ale Eska státním podnikem, pod který patří i Favorit Rokycany. Ten se o několik let později z Esky vyčleňuje, koncem 50. let je ale k Esce připojen znovu.

Vraťme se ale ještě do poválečných let. Výrobu kol se tehdy v Chebu podařilo obnovit. Značka přitom často navazovala na někdejší úspěšné modely, i v 50.letech třeba na zakázku z Egypta vyráběla speciální bicykly určené k rozvozu potravin. Konstrukce byla zajímavá zdvojeným rámem, různým poloměrem kol a speciálními převody a ložisky.
Takřka v každé historické éře svého vývoje byla Eska Cheb úspěšným a dynamickým výrobcem. Pro období po roce 1989 to bohužel platit přestává. Nová éra tradiční chebské značce přestává přát.


V polovině 90. let minulého století se začíná ukazovat, že Eska nezachytila nejnovější trendy výroby kol. Zadlužený státní podnik proto privatizoval soukromý podnikatel. Ten však firmu zadlužil ještě víc. Postupně utlumil výrobu, rozprodal stroje a propustil zaměstnance. Řada z nich dodnes na kvalitní výrobky Esky nedá dopustit. Část historické sbírky ESKY se nicméně podařilo zachránit chebské radnici. Říká to starosta Pavel Vanoušek :

„To bylo tak, že v okamžiku, kdy nám bylo nabídnuto, že tam jsou nějaké expoziční předměty, konkrétně se jednalo o kolekci kol vyráběných asi od roku ´53 a nějaké obrazy, tak jsme se rozhodli, že by tyto exponáty měly zůstat uchovány a muzeum projevilo zájem. Takže město je nakoupilo a dalo je muzeu do zápůjčky, kde dneska jsou součástí toho výstavního fondu.“

Na slavnou výrobu kol v Chebu dnes upozorňuje skromná expozice. Najdete ji v prvním podlaží muzea, na chebském náměstí Jiřího z Poděbrad. Smutný je dnes pohled i na místo, kde výrobní závod Esky stával. Na někdejší tovární budovy dnes upozorňují pouze hromady cihel.


„ Samozřejmě, že mně je to trochu líto, že ten závod zanikl, protože vedle toho, že
to je kus historie Chebu, tak to také byla obživa pro spoustu občanů, kteří dovedli dělat svou práci a rádi by ji jistě dělali i dnes.“… říká starosta Pavel Vanoušek