Fakt si nevymýšlím......
Bývají někdy fejetonisté podezříváni z účelového krášlení vlastních, osobních příhod, použitých k ilustraci a ozvláštnění zpracovávaného tématu. Možná tomu někteří někdy opravdu i podlehnou, ale bráním je, fejetonisty. Známý je fakt, že osobní výpověď autora je v souboji o přízeň čtenáře i posluchače přitažlivou zbraní, ale sympatičtější je pravda o autorově odvaze; ne vždy je totiž jako pomůcka použit příklad, který fejetonistu chválí a nadlepšuje. Existuje ale kategorie autorových příběhů, které svojí krkolomností dovedou stát na vlastních nohách a které jsou pro jakoukoliv paralelu příliš silné, protože vypadají velmi odvážně, dokonce nepravděpodobně. Z používání takových příhod bývám někdy podezírán já, ale fakt si je nevymýšlím, a říkám vám, kéž by tomu tak bylo....začíná svůj fejeton Jiří Tomáš Blažek.
Kdybych vám vyprávěl o tom, že jsem při odřezávání starého trámu z krovu seděl na jeho odřezávané straně, bude se vám to zdát nemožné, ale následující řádky vás ujistí v tom, že za vlasy přitažené to srovnání není. Obyčejný dřez v kuchyňské lince. Nic zvláštního. Prasklé umělohmotné šroubení pod dřezem, zase nic extra. Až teď to začíná. Odšrouboval jsem ten nepoužitelný kus, čímž bylo jasně dáno, že nepoužitelný je celý dřez. Při prohlížení praskliny jsem ovšem uviděl, že takto špinavou součástku nemohu ukazovat prodavači v obchodě a začal jsem ji mýt. To je v pořádku, ale opravdu jsem ji začal mýt v tom dřezu s odpadem přímo do linky. Nezastavil mě zvuk crčící vody, nezastavilo mě dokonce ani vlhko v pantoflích, způsobené cákajícím proudem; zastavil by mě možná až nedostatek kyslíku v kuchyni, nebo kolem plující prkénko na zeleninu. Nežiji sám, díky čemuž žiji, abych to zkrátil. ?To snad není pravda? slyším jasně od vedle, ale jasné mi stále není to, proč se tak nepatřičně ptá, když přece vidí, co dělám. Viděla víc a lépe, jen pochopit dlouho nemohla.
Po chvíli, kterou jsem vyplnil vysoušením kuchyně, mi zcela po dobrém řekla, že by to pochopila jedině v případě, kdybych mohl potvrdit, že jsem byl zamyšlen nad něčím obrovským, nad něčím, co by mohlo změnit svět. Že by si přála to slyšet i kdyby to nebyla docela pravda. Tak, jak to popisuji, zůstal jsem ale pravdomluvný i před ní. Vím dobře, že mi to jako obhajoba nepomůže, řekl jsem, ale opravdu jsem nemyslel celou dobu umývání toho šroubení na nic jiného, než na to, abych nezapomněl povědět dceři, že nesmí používat dřez, protože jsem vyndal odpadní potrubí. Fakt si nevymýšlím, stalo se to v sobotu. Byl jsem sice ještě požádán o to, abych tuto příhodu nezveřejňoval, ale nezdálo se mi to správné. Naopak, říkám si, jde jako u jiných fejetonů o příklad, o analogii, o varování. Takže u dřezů, ale i u přemýšlení nad tím, jak poradit jiným, bývá dobré soustředit se na to, co děláme sami? Toť vše. A není to tak slabý příměr, že?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
