Graffiti v kostele: V Kralovicích se takto zvěčnil teenager už v roce 1656

19. srpen 2022

Kostel sv. Petra a Pavla v Kralovicích na severním Plzeňsku zaujme kolemjdoucí na první pohled. Krásná stavba, písemně prvně zmíněna už v roce 1250 a poté renesančně přestavěna v 16. století, se pyšní také pozoruhodnou kaplí s hrobkou, kde dodnes odpočívají mumifikovaná těla rodu Gryspeků. Jedná se o nejstarší mumie na našem území.

V bezprostřední blízkosti kostela nalezneme také památník Floriána Gryspeka, na němž se píše: „improbus labor omnia vincit“. „Znamená to „vytrvalá práce všechno překoná“. Jedná se o heslo, které jsme si dali i do vínku našeho spolku. V Kralovicích dříve nebyla na tohoto významného šlechtice, jenž se zasloužil o povýšení Kralovic na město v roce 1547, žádná upomínka. Proto náš spolek usiloval o to, aby byl tento prostor kolem kostela přejmenován na náměstí Floriána Gryspeka,“ řekl v úvodu předseda spolku Gryspek Tomáš Soukup.

Když nahlédneme dovnitř kostela, zjistíme, že není o nic méně zajímavý, než zvenčí. „Nejstarší věc v tomto kostele je plastika na hlavním oltáři. Byla sem přenesena z Mariánské Týnice po zrušení klášterů Josefem II.,“ uvedl Soukup.

Cín z rakví ve varhanách

Kostel sv. Petra a Pavla se dále může pochlubit dodnes funkčními varhanami. Ty nejsou ledajaké: „Cisterciáci, kteří získali Kralovice po konfiskaci gryspekovského majetku po prohrané bitvě na Bílé hoře, v roce 1666 zjistili, že zde pohřbení Gryspekové se nacházejí v cínových rakvích. Otevřeli hrobku a domnívali se, že v rakvích budou kosterní ostatky, které pohřbí na zde přilehlém hřbitově. Jakmile však otevřeli cínové rakve, zjistili, že uvnitř jsou mumifikovaná těla. Ta tedy přendali do otevřených truhel a použili cín z rakví na výrobu varhanních píšťal. Takže cín z gryspekovských rakví je dodnes zde ve varhanních píšťalách,“ sdělil zajímavou skutečnost předseda spolku.

Další z mnoha zajímavostí kostela je také podpis mladíka ze 17. století. Podpis na zdi kostela bychom dnešním jazykem mohli označit za tzv. graffiti či tag. „Graffiti jsou tady v kostele poměrně hojné. Při restaurátorském průzkumu výmalby kostela se tady objevily různé nápisy. Tady je zrovna graffiti z roku 1656, kdy se zde zvěčnil tehdejší teenager Kryštof Netrefa. Tento člověk se stal později kralovickým starostou,“ řekl Tomáš Soukup.

Spustit audio