Hledejte se Západočeskou univerzitou v Plzni kešky provázané s historií a vědou
Geocaching může být dobrým zpestřením vašich turistických výprav, baví děti i dospělé. Hru využívá také Západočeská univerzita v Plzni, díky jejím projektům se při pátrání po keškách dozvíte spoustu zajímavostí.
Ke geocachingu potřebujete málo, nejjednodušší je mít aplikaci v chytrém telefonu. Podle navigace GPS dojdete na místo vybrané kešky a nápovědy vás případně nasměrují, kde je schovaná. Západočeská univerzita celosvětově oblíbenou hru lokálně propojila např. se svým projektem pro veřejnost Stopy regionální historie.
„Na webu stopyhistorie.cz se snažíme příznivce regionální historie nasměrovat k nejzajímavějším keškám, které se hodí k tématům a jednotlivým příběhům našeho projektu. Jeden se jmenuje Vznik sídla Plzeň a zájemce dovede ke kešce Stará Plzeň přímo u rotundy ve Starém Plzenci. S příběhem Život v Plzni v průběhu staletí zůstanou v Plzni, podívají se na kešky v centru města, poblíž náměstí a synagogy. Zpracovali jsme i téma Průmyslová revoluce,“ vyjmenovává Jan Topinka z Odboru celoživotního a distančního vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni.
Nebyla by univerzita univerzitou, kdyby nevytvořila vlastní kešku se zaměřením na vědu, ta je součástí projektu Bav se vědou. „Naleznete ji kousek od knihovny Západočeské univerzity v Plzni. Už několikrát se nám stalo, že celou kešku někdo odcizil a museli jsme udělat novou,“ stěžuje si správce kešky Viktor Chejlava a připomíná, že u geocachingu jde především o radost z nalezení kešky, výměnu předmětů a nikoli o odnesení celého pokladu, „s brandem Západočeské univerzity v Plzni jsou v kešce Bav se vědou píšťalka, žeton do nákupního vozíku a krásné placky, z nich si každý může vybrat podle vědního oboru, který má rád.“
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.