Historie slov označujících vdanou ženu
Víte, jaký je rozdíl mezi vdanou ženou a mužatkou? Vlastně vůbec žádný. Dnes mužatku chápeme především jako ženu s mužskými rysy, ale kdysi toto slovo označovalo vdanou ženu. Stejně jako mužice nebo mužena.
Mnohdy se setkáváme s dotazem, proč se vztahy mezi manželi vyjadřují různými slovy, tedy proč se muž žení, je ženich a je ženatý, tedy jeho stav je označován slovy příbuznými ke slovu žena, ale u ženy je situace jiná: žena je nevěsta, vdává se a je vdaná. O muži zde není ani slovo.
Jak a proč nastala v jazyce tato situace?
Vyjadřování vztahů mezi mužem a ženou a jejich rodinného stavu je velmi starého data, patří k nejstarším slovům ve slovní zásobě češtiny. U muže je popis rodinné situace průhledný, všechna označení jsou motivována slovem žena, které je i součástí slova manžel.
Slovo vdaná popisuje zvyklost
Zastavila bych se tedy u ženy, u níž se při dnešním popisu společenské situace recipročně slovo muž vůbec neobjevuje. Slovo vdaná popisuje původní společenskou zvyklost. Otec dceru z rodiny vydává, dává ji za ženu jinému muži, proto se žena vdává/vydává pryč z rodiny, dává jinému než otci. Po rituálu je již vydaná, daná jinam, tedy vdaná. Ve staročeštině se vdaná žena označovala také jako mužatka, mužena nebo mužice, tj. žena mající muže. Zde je podobnost s ženichem a ženatým mužem zcela jasná. Tato pojmenování se však do novočeštiny nedochovala kromě mužatky s posunem významu.
Nevěsta je žena neznámá pro novou rodinu
Podobně slovo nevěsta souvisí se slovesem vědět: slovo původně, ve staročeštině, označovalo snachu i švagrovou (tj. manželku bratra), popř. manželku jiného blízkého pokrevního příbuzného nebo mladou ženu, která má před svatbou. Je to slovo starobylé, praslovanského původu, pravděpodobně souvisící se slovesem nevědět. Nevěsta je tedy žena, která je neznámá pro novou rodinu, pro rodinu, která o ní nic neví.
Je také možný výklad od slovesa vydat, odvést, pak je nevěsta žena odvedená, uvedená do nové rodiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Více lajků než Langšádlová? Sto dní hájení Ženíškovi nikdo z TOP 09 nedá, soudí politolog Just
-
‚Zakusili jsme téměř dno.‘ Martínek byl na první pohled zdravé miminko, pak začaly komplikace
-
ŽIVĚ: Slovenští hokejisté vedou na mistrovství světa nad USA 2:0, Radiožurnál Sport vysílá přímý přenos
-
Malina je v konkurzu. Skoro 3000 klientů solárního holdingu se tak od něj fotovoltaiky nedočká