Hrozí z deodorantů a antiperspirantů rakovina prsu?

Žádná z rozsáhlých epidemiologických studií, které se zaměřují na příčiny rakoviny prsu, nenašla souvislost s používáním deodorantů nebo antiperspirantů. Všechny odborné autority se tak shodují, že hojně šířené informace na dané téma patří mezi tzv. hoaxy, tedy poplašné zprávy, které nejsou podloženy fakty.

Karcinom prsu – rostoucí výskyt, klesající úmrtnost
V České republice i celosvětově představuje karcinom prsu vůbec nejčastější zhoubné nádorové onemocnění žen. V Česku je v poslední době karcinom prsu nově diagnostikován u více než 6 500 žen ročně a necelé 2 000 žen na něj každý rok umírají. Výskyt nových případů u nás podle statistik bohužel stále narůstá. Ale počet žen umírajících na rakovinu prsu se podařilo v posledních desetiletích stabilizovat, a to především díky včasnému odhalování a účinné léčbě. Od poloviny 90. let minulého století úmrtnost dokonce mírně klesá.

Evergreen internetu

Informace o tom, že uvedené výrobky mají na svědomí zvýšený výskyt karcinomu prsu, se po celém světě ve vlnách a v různých podobách vrací už dvě desítky let. Zhruba před 10 lety přitom byly obavy žen tak silné, že mnohé odborné instituce, které se zabývají rakovinou, musely na svých webových stránkách uveřejnit články věnované speciálně této problematice (National Cancer Institute, Cancer Research UK, American Cancer Society ). V té době totiž spekulace o možné souvislosti mezi tímto typem kosmetiky a rakovinou prsu podnítily zprávy o výskytu parabenů nebo hliníku v prsních buňkách.

Parabeny v nádorových buňkách

Do povědomí širší veřejnosti se parabeny dostaly zejména díky výzkumu Philippy Darbre a jejího týmu na univerzitě v Readingu. V letech 2003 a 2004 publikovala studii o výskytu stop parabenů ve zkoumaných vzorcích nádorové prsní tkáně. Nicméně následné studie neprokázaly karcinogenitu parabenů a ani epidemiologické studie nenaznačily souvislost mezi parabeny a nádory prsu.

Jakou roli hraje životní prostředí a pracovní prostředí?
Nově se například objevily studie, které naznačují možnou souvislost mezi používáním pesticidů v domácnosti a rakovinou prsu u mladých brazilských žen nebo možný vliv znečištěného ovzduší na výskyt nemoci. Podle kanadské studie pak dlouhodobá práce v některém z odvětví, kde se nakládá s karcinogeny nebo látkami narušujícími hormonální systém vede ke zvýšenému riziku rakoviny prsu o 40 procent. Jako rizikové se v této studii jevilo zemědělství, výroba plastových dílů pro automobily, konzervárny potravin nebo kovodělný průmysl. Nicméně k případnému prokázání těchto rizikových faktorů bude nutný další výzkum.

Parabeny přitom patří mezi nejběžnější konzervační činidla v kosmetice. Jejich akutní toxicita je nízká, u citlivých osob mohou působit jako iritant (dráždit), případně dokonce vyvolat dermatitidu. Také bylo prokázáno, že lidé citliví na jeden paraben bývají citliví i na další látky z této skupiny. V případě propylparabenu a butylparabenu byla prokázána schopnost napodobovat chování ženských pohlavních hormonů estrogenů. Dánsko proto zakázalo použití těchto dvou parabenů ve výrobcích pro děti. Následně Evropská unie na základě doporučení Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele (Science Committee on Consumer Safety) použití některých parabenů zakázala (např. isobutylparaben) a u propylparabenu a butylparabenu snížila maximální povolené koncentrace.

Rizikové faktory pro nádory prsu

Rozsáhlé studie zahrnující tisíce žen odhalily některé okolnosti, které zvyšují riziko onemocnění rakovinou prsu. Podle těchto studií se genetická predispozice podílí jen asi 1 až 5 % na vzniku rakoviny prsu, přičemž zatím byly identifikovány dva geny (BRCA1 a BRCA2), jejichž mutace nositelkám výrazně zvyšují riziko onemocnění. Ženy, jejichž matka, sestra či dcera onemocněly rakovinou prsu, mají riziko až dvakrát vyšší než ostatní.

Za další rizikové faktory je považován např. brzký nástup první menstruace (před 12. rokem) a také pozdější přechod (menopauza). Ženy, které nikdy nerodily nebo jejichž první porod proběhl až po 35. roce věku, mají riziko zvýšené. A za rizikové je považováno také ozáření mléčné žlázy, zejména v době jejího vývoje. Rozsáhle americké studie spojují vyšší riziko rakoviny prsu s obezitou, spotřebou alkoholu a s kouřením. Naopak pravidelná fyzická aktivita podle těchto studií riziko onemocnění snižuje. Za hlavní rizikový faktor je nicméně považován věk, protože výskyt nádorů prsu narůstá s věkem. Prudce stoupá už po čtyřicítce a ještě více po padesátce.