Jak si radnice nadrobila
Nebývalý, a pro klatovské radní nepříjemně velký zájem, projevila veřejnost o způsob, jakým byl přidělen městský byt ředitelce Nemocnice s poliklinikou v Klatovech Irině Pinkasové. Souvislostmi se v komentáři, nazvaném Jak si radnice nadrobila, zabývá Jiří Tomáš Blažek, který tvrdí, že radní mají veliký problém...
...Klatovská radnice má problém. A velký problém. Ignorovala pořadník na přidělování městských bytů, který čítá osm set žadatelů a přednostně pronajala byt ředitelce nemocnice. Poděkujme novinářům, že si toho klatovského bytového kvapíku všimli a popsali to jak pro ty léta čekající, tak i pro nás ostatní, kteří sice nečekáme na byt, ale na dobu, kdy se dlouholetí hodnostáři vrátí na zem a uvědomí si, že byli námi i těmi čekateli zvoleni. To platí obecně, ale klatovský příklad je hodně výmluvný a přehledný.
Ředitelka nemocnice má byt nedaleko Klatov. Když se jí nechtělo dojíždět, mohla bydlet na nemocniční ubytovně a také služební byt přímo v nemocnici je volný. Třicet kilometrů dojíždí do práce řada manažerů aniž by to ohrozilo jejich práci nebo zdraví. Třicet kilometrů je opravdu nedaleko, byť by paní ředitelka pracovala denně do deseti hodin večer, jak říká. Mimochodem, ale nemělo by zapadnout, je třeba povědět známou manažerskou poučku o tom, že kdo z manažerů musí dělat tolik hodin, aby zvládl zadání, nechlubí se tím.
O tom, jak málo a jak sociálně necitlivě vnímají představitelé klatovské radnice celý problém svědčí jejich překvapení nad zájmem médií. Tvrdí dokonce někteří z nich, že občany města tato záležitost nepopuzuje. Nepopuzuje, respektive nepopuzovalo je to, protože o tom nevěděli. O bleskovém vydání klíčů paní ředitelce nevěděla ani řada klatovských zastupitelů. Ano, rada má právo přidělit takto byt bez jejich souhlasu, ale s takovým právem je nutné nakládat velmi, velmi odpovědně. Tento příběh to rozhodně není. Nebylo to demokratické rozhodnutí, ač zákonnost nebyla porušena. Porušen byl zákon slušnosti, zákon rovné občanské příležitosti. Klatovská radnice jistě není jediným místem, kde se projevil nedostatek zastupitelské pokory. Argumentace radních, že bylo třeba stabilizovat situaci v nemocnici není dobrá; nemocnice kde bydlet má, její ředitelka rovněž. Lze pochopit, že radní jsou překvapeni nesouhlasem veřejnosti; jejich rozhodnutí opravdu není v naší politice výjimečné. Ale to je právě to, co lidem vadí mnohem víc, než jeden byteček jedna plus jedna.
A ještě jedna poznámka k dobré novinářské zmínce o počtech: osm set čekatelů, to většinou nejsou jednotlivci, ale rodiny. Vynásobeno průměrně třemi zúčastněnými, dá to skoro dva a půl tisíce ignorovaných a naštvaných, což je víc než deset procent obyvatel Klatov. Opravdu je to radním v Klatovech před volbami lhostejné?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
