Jarní měsíce

24. březen 2011

Máme tady po letošní dlouhé zimě konečně jaro. Astronomicky jaro letos začíná 21. března, příští rok to bude již 20. března a pak se pravděpodobně podle astronomů bude počátek jara postupně přesunovat na 19. březen. Jarní měsíce jsou ale stále březen, duben a květen.

A chceme-li uvažovat o původu pojmenování jarních měsíců v češtině, je právě u nich původ docela průhledný. Všechna tři pojmenování mají společný rys, jsou původně tvary přídavného jména ve jmenném tvaru – v současné češtině užíváme jako jmenné tvary např. šťasten nebo mlád. Tyto jmenné tvary přídavných jmen se staly jmény podstatnými, a tak vznikly názvy jarních měsíců. Tato pojmenování jsou také shodně motivována přírodní skutečností.

Podíváme-li se na pojmenování jarních měsíců jednotlivě, jak je to s březnem?

Pro březen existují dva základní výklady vzniku pojmenování. Buď jde o měsíc rašení bříz, nebo jde o měsíc, v němž jsou březí samice zvířat, pak by šlo o měsíc březosti. Připomeňme si také často užívané spojení zajíc březńák. S přírodním cyklem a stěhováním Slovanů souvisí fakt, že ve staroslověnských nebo ruských textech označoval březen čtvrtý měsíc v roce. Ve staročeštině je zase doložena i zajímavá podoba názvu březen, a to mařec vzniklá počeštěním latinského slova martius, které je dnes základním východiskem pro pojmenování března ve většině evropských jazyků.

A duben je měsícem dubů?

Ano, duben je z hlediska původu měsícem rašení dubů, měsícem, kdy se duby olisťují.

Stejně tedy jako květen je měsícem květů.

Květen byl dříve označován jako máj, název květen se začíná postupně používat od 19. století. Ve staré češtině je doloženo zdrojové přídavné jméno květný. Pátý měsíc v roce byl označován i jako tráven, měsíc trávy. Šlo ale spíše o pokus, který se neujal. V polštině, stejně jako v ukrajinštině, je pojmenováním kviteň (květen) užíváno pro čtvrtý měsíc v pořadí roku, tedy místo našeho dubna.

Mluvíte-li o tom, že slovo máj bylo v češtině běžné až do 19. století, jak můžeme chápat slovo máj v názvu Máchova Máje? Jako slovo básnické, poetismus, nebo jako běžné označení měsíce?

Domnívám se, že s ohledem na datum vydání Máchova Máje, který vychází v roce 1836, zde slovo máj představuje spíše běžné označení měsíce, jako slovo básnické jej chápeme až my právě v souvislosti s nahrazením názvu máj názvem květen. Abych podpořila tuto myšlenku, mohu uvést, že slovo máj je ve třicátých letech 19. století běžně užívané u Palackého, Šafaříka nebo Čelakovského. Slova máj a květen byla chápana v tomto období jako rovnocenná, květen byl pravděpodobně méně frekventovaný, ale pak se situace změnila. Slovo máj je v systému českých měsíců jediným názvem, který byl v průběhu vývoje češtiny nahrazen jiným. A když jsme zabrousili do literatury, napadá mne závěrem básnička Christiana Morgensterna Jak si šibeniční dítě zapamatuje názvy měsíců, ve které v geniálním překladu Josefa Hiršala vyznívají české názvy jarních měsíců jako vezem, buben a svět ten.

autoři: Vladimír Šťovíček , Helena Chýlová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.