Jeden svět
Festival dokumentárních filmů Jeden svět skončil o víkendu v Plzni. Petra Kosová jeho programy sledovala a zamýšlela se nad tím, jak dalece se problémy lidí z celé světa týkají lidí, kterým jsou filmy promítány. A o tom je i její následující komentář.
Zdá se, že všechny ty země a jejich problémy z dokumentů festivalu Jeden svět jsou tak vzdálené! Lidé pronásledovaní totalitními režimy, dosud nevyřešené křivdy na Balkáně, problémy s přistěhovalci.... opravdu jsou nám ty problémy tak vzdálené?
V předsálí kina v Měšťanské besedě v Plzni během festivalu Jeden svět prodávali výrobky spolupracovníci chráněné dílny z Dobré vody u Toužimi, kde žijí sociálně vyloučení Romové. Ale problémy s romskou problematikou má i Dolní Bělá nebo Plzeň a řada dalších míst. A ne všude problém řeší jako občanské sdružení Český západ v Dobré Vodě, totiž snahou nabídnout lidem pomoc při řešení jejich problémů, nabídkou práce v chráněné dílně apod.
A jak se chováme k přistěhovalcům? K těm, kteří chtějí své rodině zajistit lepší existenční podmínky i k těm, kteří utíkají ze zemí sužovaných vleklými válečnými konflikty? Vždyť jsme schopni protestovat i proti tomu, aby v našem sousedství v Hospicu důstojně umírali lidé...
A co se stalo bachařům z komunistických lágrů, kteří v 50. letech týrali politické vězně? Co se stalo lidem, kteří se starali o to, aby se nadaným dětem těch "nevěrohodných" nedostalo vzdělání a psychicky terorizovali své okolí? Vůbec nic a pokračovatel ideologické kontinuity, Komunistická strana Čech a Moravy, řadu zjevných zločinů popírá nebo bagatelizuje. Pakliže na popírání holocaustu existuje termín "osvětimská lež", pak na komunistický teror vlastních lidí by měl existovat termín "jáchymovská lež" a takové popírání by mělo být trestně stíháno. Ale nic se neděje.
A neonacisté? Když chtěli pochodovat Plzní, tak jim to starosta Jiří Strobach beze všeho povolil, i když policie nic takového nedoporučila. Při druhém, realizovaném pochodu, Strobach naopak zakázal shromáždění odpůrců holocaustu. Zkusme hádat, jestli se Strobachovo jméno objeví v příštích volbách na kandidátce plzeňské ODS ...
Jak vidno, to nejcennější, co festival Jeden svět do Plzně přináší, není možnost dojmout se vlastním soucitem nad těmi chudáky, pro které nemůžu při nejlepší vůli nic udělat a mohu na ně v klidu pět minut po projekci zapomenout. Festival připomíná, že svět je skutečně jen jeden: společný pro sociálně nepřizpůsobivé, chronické astmatiky, nevidomé, lyžaře, lidi s tmavou kůží, hrdiny i morálně zdevastované jedince. Za každým z dokumentů je neagresivní apel: vnímejme tu různorodost, zkusme pochopit a snažme se znesnadňovat cestu zvůle. Témata oněch dokumentů se nás totiž týkají mnohem úžeji, než se na první pohled zdá.
Letos v Plzni prudce stoupla návštěvnost projekcí festivalu Jeden svět. Tak snad ten jeden společný svět opravdu vnímáme čím dál víc.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
