Josef Fousek

Vím, že bych to neměl přiznávat, ale chci být uprřímný. Zmatek v mé mysli roste ze dne na den...

Nedokáži brát ležérně své stáří. Nevzdávám se, ale humorem nepřekypuji. Domnívám se, že prochechtat celý život, je malý podvod.

Někde jsme slyšel, že na světě je dobře, ale nesmíš vystřízlivět. Já myslím, že to není pravda. Mně stačí sklenice kyselého mléka nebo chřipka a fantazie se probudí...

Lidé byli stvořeni, aby pracovali a žili v klidu a v lásce, říkávala moje babička Kristýnka.

Jdu všední ulicí, na druhé straně cupitají malé, snad 2leté dětičky. Drží se za ruce, oblečené v podivné zelené vesty. Nevím, proč mi připomněly malou vojenskou jednotku...

Nechci hovořit o druhých. Sám sobě vytknu a připomenu, co bylo hloupé v mých činech. 

Chřipkové viry se ke mně bez pozvání nastěhovaly. Horečnatý stav mě vrací do minulosti. Vyrostl jsem v trabantové době...

Poslechněte si veršovaný přehled všech prezidentů naší republiky.

Rád bych se holedbal věkem mladickým, jurodivým. Ale čas nezastavíš. Které děcko ví, co je to kalup...

Literární útvary zvané fejetony jsem měl v oblibě už ve školních letech. Můj přítel Pavel nazval mé fejetony Dopisy psané životem.