Josef Fousek

Proč chválit druhé a na sebe zapomínat? Proč nechválit sebe, aby nás alespoň někdo chválil...?

Kdo drží jazyk za zuby, mlčí jako kakabus, tváří se jako svatý, má výhodu, že neslyší věty - ty jsi ukecaný odmalička...

Na oslavy velké říjnové revoluce, která se stala v listopadu, se naše národy v době socialismu těšily.

Veselá mysl je náplastí na rány, které si my lidé uštědřujeme.

Já jsem, lidi, nad věcí, špínu nemám rád. Já jsem srdce neprodal do nálezů a ztrát...

Nemohu se zbavit svého dědkovského strachu o osud dětí a vnoučat. Věta: copak je asi čeká, mě neopouští.

Říká se: "v pokoře a úspěch je na dvoře." V bulvárním časopisu vypráví mladí umělci o svém cíli stanout na světovém pódiu slávy...

Pan Mobil a paní Mobilová měli slavný den. Jejich syn Mobilík a jeho žena Mobílka přivedli na svět umělým oplodněním Mobilínku.

Nechávám si svou vizi, že většina lidí je hodných. I když je to můj nejkrásnější omyl. Chodím mezi lidi jako do lékárny pro naději.

Koupili jsme ojetinu v jednom pražském bazaru. A z okna jsme pyšně zřeli z paneláku na káru. Konečně jsme lepší lidé...