Klíšťata mají svůj web. O jejich aktivitě je určitě dobré vědět
Před letní dovolenou lidé obvykle bedlivě sledují předpověď počasí. Když se chystáte na výlety do přírody, stejně tak se může hodit i internetová předpověď aktivity klíšťat. Už kvůli tomu, že u nás každoročně několik stovek lidí onemocnění klíšťovou encefalitidou a několik tisíc se nakazí lymskou boreliózou. Počty se rok od roku liší, aktivita klíšťat totiž podstatně závisí právě na počasí.
Zmíněnou stránku provozuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem. Každý týden zhruba od dubna do října zveřejňují předpověď aktivity klíšťat na území České republiky. Hodnotí se na každý den zvlášť na stupnici od 1 do 10, přičemž čím vyšší hodnota, tím vyšší je podíl klíšťat, která jsou připravena k napadení člověka jakožto hostitele, a tím je také vyšší riziko. Se stoupajícím rizikem jsou také přísnější doporučení, která se týkají chování v přírodě.
Při nízkém riziku (1 až 2) se doporučuje pouze vhodné oblečení, jeho občasná kontrola a následná prohlídka těla po návratu domů. V případě středního rizika (stupně 5 a 6) už se doporučuje navíc repelent, nesedat si na trávu, ani nevstupovat do křovin. V případě vysokého rizika (stupně 9 a 10) se doporučuje raději jen pohyb po zpevněných cestách a nevstupovat volně do listnatých nebo smíšených lesů.
Kde mají klíšťata pré? A kam už se jim nechce?
Klíšťata mají určité nároky na vlhkost prostředí, proto se jejich výskyt podstatně liší v různých typech terénu. Nevyhovují jim suché a prosluněné plochy, ale ani rašeliniště nebo trvale podmáčený terén. Naopak se hojně vyskytují hlavně v listnatých nebo smíšených lesích a v křovinách s bylinným podrostem, především na jejich okrajích. Dále na okrajích vodních toků, ale můžeme se s nimi setkat i v zahradách, parcích nebo na neudržovaných pastvinách. Podstatně méně klíšťat nalezneme v jehličnatých lesích a v minulosti platilo, že jejich výskyt klesal s rostoucí nadmořskou výškou. V posledních desetiletích se však klíšťata rozšířila i do vyšších poloh a jejich výskyt byl u nás zaznamenán v horských polohách až na horní hranici lesa.
Proč se chránit?
Asi nejznámější nemocí, kterou klíšťata přenášejí, je virový zánět mozku způsobovaný flavivirem neboli klíšťová encefalitida. Infikovaná klíšťata se vyskytují na velké části našeho území a představu o míře rizika onemocnění si můžete udělat z mapy, kterou připravili odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Nejčastějším onemocněním přenášeným klíšťaty se ale v posledních letech stala lymeská borelióza, kterou způsobují mikroby zvané Borrelia burgdorferi. Méně častými infekčními chorobami jsou pak rickettsiosa, bartonellosa, bobesiosa nebo lidská granulocytární ehrlichióza.
3 rychlá pravidla…
V principu bychom měli dodržovat tři jednoduché zásady. Bránit se před napadením klíšťaty, co nejrychleji je odhalit, pokud se dostala na naše tělo, a správně je odstranit, jestliže nás už napadla.
Jak se chránit?
Odborníci doporučují oděv z hladké světlé látky, na kterém je možné případné klíště snadno zahlédnout. Dále doporučují použít repelent přímo na oděv, a to hlavně na kalhotách od kolen dolů. V oblastech s výskytem klíšťat není dobré si sedat ani lehat na zem. Během pobytu v přírodě je vhodné si příležitostně prohlédnout spodní část nohou (nohavice, ponožky, podkolenky), zda se na nich klíšťata nezachytila.
Kde se klíště nejčastěji přichytí?
Po návratu z přírody bychom si měli pečlivě prohlédnout celé tělo a zjistit, jestli nedošlo k přichycení klíštěte. Pozor bychom si měli dát hlavně na podkolení jamky, třísla, podpaží, prostory za ušima. Ale mějte na paměti, že klíšťata se mohou přichytit kdekoli na těle. Navíc se klíště po těle může pohybovat i několik hodin, než se přichytí, proto je vhodné se raději prohlédnout ještě druhý den ráno.
Jak odstranit přichycené klíště? Rozhodně nekruťte!
Včasné odhalení klíštěte je nutné proto, abychom ho mohli odstranit dříve, než se plně rozvine proces sání krve. Klíšťata mají ve svých slinách vypouštěných do lidského těla látky, které brzdí zánětlivou reakci. Proto přisáté klíště vyvolá varovné svědění, které na něj upozorní, až po několika hodinách. Pokud je klíště infikované, tak čím déle je přisáto, tím se zvyšuje sekrece jeho slin a s tím stoupá dávka viru nebo borrelie, která se do těla případně dostává. To je důležitým faktorem pro případný vznik infekce a jeho klinické projevy.
Místo přisátí je vhodné dezinfikovat jodovým nebo jiným prostředkem. Podle doporučení Státního zdravotního ústavu bychom následně pomocí navlhčené textilie (např. žínka) měli lehce klíštětem viklat ze strany na stranu, případně ho opatrně podebrat a vyjmout měkkou pinzetou. Obvykle se klíště za 2 až 3 minuty uvolní. Poté je vhodné opět místo přisátí dezinfikovat.
Rozhodně bychom se neměli pokoušet klíště vytáčet kroucením, a to ani po směru, ani proti směru hodinových ručiček, jak se mezi lidmi často traduje. Při otáčení dochází k odtržení přední části klíštěte, která zůstane v kůži a může způsobit zánět.
A co po odstranění klíštěte?
V místě, kde se klíště přisálo, může po několik dní přetrvávat nevelké zarudnutí, asi do 5 cm v průměru. Pokud nezmizí v řádu týdnů, skvrna se zvětšuje, objeví se zvýšené teploty, únava nebo chřipkové příznaky, obraťte se na svého lékaře a poraďte se s ním.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.