Konec dalšího pesticidu, o který se desítky let vedou spory. Teď je na černé listině

21. prosinec 2020

Když se na poli nebo zahradě chcete zbavit plevelu, hmyzu nebo plísní, obvykle sáhnete po pesticidu. Problém je v tom, že někdy takové přípravky přinášejí i značná zdravotní rizika pro člověka. V případě mancozebu jsou rizika tak velká, že látku na trhu už brzy neseženete.

Mancozeb je pesticid užívaný proti plísním(fungicid), který patří do chemické rodiny dithiokarbamátů. Některé chemické látky z této skupiny v minulosti nebyly pro své nebezpečné vlastnosti v Evropské unii povoleny a některé byly zakázány už v letech 2017 a 2018. Mancozeb se začal prodávat počátkem 60. let 20. století a dodnes je hojně používán hlavně k postřikům brambor nebo cukrové řepy, ale i dalších plodin jako pšenice, víno, jablka, hrušky, jahody, cibule, květák nebo okurky. Ale také některých květin.

Spotřeba v České republice

Podle oficiálních statistik se v posledních letech na polích v České republice každoročně rozprášilo statisíce litrů této látky. Podle poslední dostupné statistiky za rok 2019 zemědělci na polích a v sadech rozprášili přes 84 tisíc litrů mancozebu. Z toho nejvíce na brambory (přes 36 tisíc litrů), olejniny (přes 21 tisíc litrů), ovoce (přes 14 tisíc litrů), zeleninu (přes 10 tisíc litrů) a vinnou révu (více než tisíc litrů). Nicméně v minulosti byla spotřeba tohoto fungicidu podstatně větší, například v polovině 90. let bylo jenom na brambořištích ročně rozprášeno více než 200 tisíc litrů mancozebu.

Jak (ne)bezpečný je mancozeb?

Odpověď na tuto otázku je předmětem sporu už poměrně dlouhou dobu. Minimálně od 70. let minulého století, kdy se v experimentech ukázalo, že látka zvaná ethylenthiomočovina (ETU) vyvolala u pokusných zvířat rakovinu jater a rakovinu štítné žlázy. V roce 1985 byla ETU v USA zařazena mezi látky „o nichž se dá rozumně předpokládat, že jsou lidským karcinogenem“. Bohužel mancozeb i chemikálie jemu podobné se v tělech zvířat a člověka mění právě na ETU.

Další nepříznivá zjištění přinesly výzkumy, které se zabývaly vlivem pesticidů na rozmnožování, nervový systém nebo na vznik rakoviny. Jednalo se o rozmanité pokusy s laboratorními zvířaty, ale také o epidemiologické studie zkoumající zdravotní problémy lidí, kteří s pesticidy nakládají. Když Evropská unie schválila dnes platnou regulaci používání pesticidů, došli experti švédské agentury pro chemické látky KEMI k závěru, že právě mancozeb splňuje kritéria nebezpečnosti, na základě kterých by už neměl být v EU v budoucnu povolen, jakožto látka narušující hormonální systém.

V roce 2016 pak skupina amerických vědců zhodnotila dostupné výzkumy a došla k závěru, že mancozeb by měl být považován za nebezpečný pro lidskou reprodukci a vývoj.

Spor o autorizaci v Evropské unii

Miroslav Šuta

V rámci EU získávají pesticidy časově omezené schválení, a to obvykle na 10 let. Poté procházejí posuzováním, na základě kterého mohou získat tzv. autorizaci pro další období. Mancozeb byl v EU schválen pro používání do roku 2016, a proto se hodnocením jeho bezpečnosti v posledních letech zabývaly evropské orgány. Nicméně proces nabíral zpoždění, a proto byla autorizace několikrát provizorně prodloužena, naposledy až do konce ledna 2021.

V březnu 2019 odborná komise pro hodnocení rizik Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) zařadila mancozeb mezi látky reprotoxické kategorie 1B neboli chemikálie narušující rozmnožování. Expertní panel Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) vyhodnotil v roce 2019 mancozeb jako endokrinní disruptor, tedy látku narušující hormonální systém.

Zajímavé je, že EFSA ve svém hodnocení rizik popsal dokonce šest kritických oblastí vzbuzujících obavy, ale část zveřejněného stanoviska byla úřadem začerněna, protože podle chemických firem je nutné s jimi poskytnutými informacemi o pesticidu nakládat jako s tajnými. Pasáže mohou být v dokumentu „odčerněny“ teprve v momentě, kdy padne konečné rozhodnutí EFSA o žádostech chemiček trvajících na zachování důvěrnosti informací. Podle nevládních organizací se tímto způsobem výrobci pesticidu pokoušeli skrýt před veřejností pro ně nepříznivé informace a zabránit či oddálit hrozící zákaz mancozebu.

Shody dosaženo v říjnu 2020

V rámci Evropské unie ale nerozhodují ani vědci, ani úředníci. O dalším osudu pesticidu nakonec rozhodli zástupci členských států EU hlasováním. Jeho výsledkem bylo neprodloužit licenci pro užívání mancozebu, která je platná do ledna 2021. To prakticky znamená, že od února 2021 by měl být zakázán.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.