Konkurence a užívání tázacích zájmen jaký a který v současné češtině
V televizní debatě o jednom projektu jsem zaznamenala moderátorův dotaz: A jaká česká města se k němu přidávají? Byla to jedna z mnoha špatně formulovaných otázek, s nimiž se v poslední době často setkáváme.
Ani profesionálové už často nerozlišují užití tázacích zájmen jaký a který, neberou ohledy na jejich odlišný význam.
Ano, je zajímavé, že si obvykle významový rozdíl mezi oběma tázacími zájmeny uvědomujeme, když se učíme cizí jazyky, nejčastěji němčinu a angličtinu, ale mnohdy na něj zapomínáme ve své mateřštině. V dnešní češtině se setkáváme s tím, že se tato zájmena začínají v tázací funkci užívat jako synonyma, tedy bez rozlišení významu. Ptáme se proto běžně: Jaký žák byl první? Jaký panovník vládl v Čechách ve 14. století? Odpovídáme. Karel IV. Nerozlišujeme také význam vět: Jaká slova jsou ve větě? Která slova jsou ve větě? Obě zájmena mají rozdílný význam, neměli bychom je proto bezmyšlenkovitě zaměňovat.
A jaký je mezi zájmeny jaký a který přesně významový rozdíl?
Zájmenem jaký se ptáme na vlastnost nebo kvalitu předmětu, přesněji řečeno na neznámou vlastnost nebo substanci z neurčeného množství, např. Jaké má vlasy? Jaké bylo divadelní představení? Jaké má děti?
A odpovíme: Má hnědé vlasy nebo nemá žádné. Divadelní představení bylo zajímavé. Má hodné děti.
Zájmenem který se ptáme na konkrétnější, určitější vlastnost předmětu nebo pomocí tohoto zájmena určitý předmět nebo osobu ze skupiny vybíráme. Vyčleňujeme tak ze skupiny jednotlivé osoby nebo věci, např. Kterého autora máte nejraději, kterou knihu z těch našich čteš? Pro kterou firmu pracoval? Které z dětí je nejmladší?
A odpovídáme zcela konkrétně: třeba Hrabala. Nejmladší z dětí je Jan.
Samozřejmě může být odpovědí i popření skutečnosti: nepracoval pro žádnou firmu.
Chceme-li se vyjadřovat přesně a kultivovaně, měli bychom se správně zeptat. Která česká města se projektu zúčastní? Vybíráme již z vymezené skupiny měst, nemůžeme tedy užít tázací zájmeno jaký. Podobně. Která slova jsou ve větě? opět vybíráme jen ze skupiny slov, a to ze skupiny slov v dané větě. Ptáme-li se na Karla IV., opět správná formulace otázky zní: Který panovník vládl?
Takže závěrem kontrolní otázka, doufám, že správně formulovaná: Jaký asi bude rok 2011? Snad dobrý a úspěšný.
A dodala bych: Který z měsíců bude pro nás pravděpodobně nejlepší? Nevíme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ministryně obrany měla podezření na korupci v armádě, informovalo ji Vojenské zpravodajství
-
Politoložka: Trafiky a handly. Neúspěch Zemanové a Baxy jako vzkaz prezidentovi, aby se v Senátu dohodl
-
‚Svoboda má svou hranici.‘ Přečtěte si, proč soud uložil Vrabelovi podmínku za šíření poplašné zprávy
-
Soud v kauze Peterkové přerušil jednání. Její příznivci vylomili dveře, musela zasahovat stráž a policie