Létavka získala název díky svým neuvěřitelným skokům
Na první pohled nenápadná žabka střední velikosti původem z Asie létavka obecná získala svůj název díky svým pozoruhodným skokům. Padákový let této žáby je pro ni typický. Ne vždy ale domyslí, jak její let dopadne. Naštěstí má ve vínku dar regenerace.
„Tato žába má pro nás v chovu široké spektrum využití. Zaprvé expoziční, kdy návštěvníci mohou vidět jak dospělé, tak mladé jedince a pulce, takže zde spatří celý proces metamorfózy. Zadruhé jsou pro nás důležité krmné účely, kdy jsou tyto žáby velice oblíbené mezi malými hady a některými želvami. Když hadi nežerou, nekrmíme je násilně holaty, ale dáváme jim právě létavky, které mají moc rádi,“ uvedl pracovník Zoologické a botanické zahrady města Plzně Filip Hais.
Létavky skáčou mnohdy z velkých výšek: „Roztáhnou končetiny a prsty, mezi nimiž mají plovací blány. Ty jim umožňují jakýsi způsob letu. Tyto žáby ale nejsou moc přemýšlivé a kolikrát se vydají skokem střemhlav někam, kde to pro ně nedopadne úplně nejlépe, takže se mohou mnohdy i zranit. Tato zvířata ale oplývají neskutečnou schopností regenerace, čili pokud to daná žába přežije, je schopna zregenerovat téměř cokoliv,“ popsal Hais.
Jak tyto žáby vypadají a jaké zvuky vydávají? Poslechněte si.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
