Lubomír Stejskal: Meta a metál

Tu zkušenost má patrně nejeden z nás. Možná z dálničního odpočívadla cestou autobusem po Francii. Anebo z tržiště v Egyptě. Když cizinci zjistí, odkud jsme, zahrnou nás několika českými jmény. Nikoli politiků nebo zpěváků, ale fotbalistů. Není jich mnoho, avšak rozhodně mezi nimi nemůže chybět Pavel Nedvěd. Je to stále jeden z nejlepších vyslanců České republiky za našimi hranicemi. Hovořit o něm je ovšem totéž jako nosit sovy do Atén. Přesto se objevují nové a nové důvody, proč tak činit. Vlastně ještě nedávno skvělý hráč s velkým fotbalovým srdcem dosáhl nové mety. A v tomto týdnu se dočkal i velkého metálu.

Obyčejný kluk z pohraniční Skalné u Chebu. Před osmatřiceti lety začínal s kopanou v tamním Tatranu. Minulý pátek se stal viceprezidentem slavného italského klubu Juventus Turín. Vše, co se odehrálo mezi tím, z něj udělalo sportovní osobnost, na kterou můžeme být právem hrdí. Zejména my, Západočeši. Státní vyznamenání z rukou prezidenta republiky už jen zpečetilo úspěch muže, v němž se tak jedinečným způsobem snoubí talent s pílí a charakterem kavalíra.

Fotbalista Pavel Nedvěd byl oceněn Medailí Za zásluhy|foto: ČTK,ČTK

Před deseti lety se v rámci korupční aféry v italské kopané dostal Juventus do krize. Byl mu odebrán nejen mistrovský titul, ale i body. Proto musel sestoupit do druhé ligy. Pavel Nedvěd byl mezi nemnoha hvězdami, které zůstaly klubu věrné. A byl to on, kdo lvím podílem přispěl k návratu Juventusu do nejvyšší soutěže.

Často slýcháme, že dnešní mládež potřebuje pozitivní vzory. Jeden z nich žil dlouho mezi námi. Narodil se v Chebu, bydlel ve Skalné a je vedle Josefa Masopusta druhým českým držitelem prestižní evropské trofeje Zlatý míč. Jmenuje se Pavel Nedvěd.