Lubomír Stejskal: Pravidla versus fair play

Měl to být jeden z obvyklých hokejových zápasů, které týmy organizují v rámci přípravy na hlavní sezonu. Neobvyklé na něm bylo snad jen to, že den před jeho začátkem se na webu karlovarského klubu objevilo závažné konstatování. Energie se bude muset obejít bez šesti zraněných útočníků. V té chvíli ještě nikdo netušil, že tento handicap bude hrát klíčovou roli při rozhodnutí porušit hokejová pravidla.

Až během utkání se ukázalo, že mantinely těchto pravidel a mantinely reálného hokejového dění nemusí být vždy v souladu. Hokej je jistě tvrdá hra, ale čeho je moc, toho je příliš. Hosté z Bavorska byli natolik agresivní, že devět minut před koncem zvolil trenér domácích netradiční postup. Poslal celý tým do šatny. Nebyl to důsledek nezvládnutých emocí: Energie v tom okamžiku vedla 4:1. Byl to projev zdravého rozumu a jediný možný způsob sebeobrany. Kouč Richard Žemlička dal tímto gestem jasně najevo, že existuje důležitější hodnota než samotná hokejová hra. Je to zdraví těch, kdo tuto hru provozují. Jeho postoji můžeme rozumět i tak, že hokej má být sice tvrdý, nikoli ale brutální. Právě takový mnichovští hokejisté předváděli. Duel sice vyhráli kontumačně 5:0, ale skutečným, protože morálním vítězem je karlovarská Energie. Je to postup neobvyklý, ale v mezních situacích nezbytný: duch fair play musí být nadřazen liteře pravidel.

Jde o princip, kterému by se lidé neměli bránit ani v občanském životě. Jistěže jenom ve výjimečných situacích. Trenér Žemlička si sice vykoledoval kontumační porážku svého týmu, nicméně moudrým rozhodnutím se postaral o to, že se už tak velký počet zraněných hráčů dále nerozšířil. Pravidla nepravidla, něco takového je hodno nikoli kritiky, ale prostého lidského uznání.