Manipulace v médiích
16. únor 2011
Téma dnešního koutku je velmi specifické. Budeme se povídat o komunikaci v médiích – konkrétně, jakým způsobem na nás mohou média manipulativně působit. Vítám zde... Často se hovoří o tom, že média mají schopnost manipulovat, jak je to vůbec možné a platí to rovněž pro zpravodajské sdělení?
Média mohou manipulovat v podstatě dvojím způsobem: jednak mohou přinášet pozměněné, upravené, tj. zmanipulované informace, a jednak mohou u příjemců, tzn. posluchačů či diváků, měnit jejich postoje, názory, ale také projevy, chování, jejich jednání.
Druhá otázka zněla, zda se to týká i zpravodajského sdělení – tak určitě ano, i tyto informace mohou být zmanipulované, anebo na nás mohou působit manipulativně.
Je vůbec reálné, aby zpravodajství bylo objektivní?
O manipulaci hovoříme zejména v souvislosti s reklamou, která si vyloženě klade za cíl ovlivnit co nejvíce lidí a přimět je koupit si danou věc. Zpravodajství bylo dlouho vydáváno za jediné objektivní sdělení v mediální sféře, nebo alespoň za sdělení maximálně objektivní. Nicméně objektivita zpravodajství je velmi relativní. V podstatě bychom něco podobného ani neměli požadovat, protože zpravodajství nemůže tento požadavek naplnit, ani kdyby chtělo. Být objektivní totiž znamená, že by zprávy musely obsahovat informace o všech důležitých událostech doma i ve světě, musely by co do rozsahu odpovídat důležitosti dané zprávy a musely by být sděleny zcela neosobním, neemocionálním jazykem, bez hodnotících prvků.
Ale většina z nás, nebo alespoň velká část z nás se určitě domnívá, že tomu tak je?
Prostor pro zpravodajství je omezený, ať už se jedná o jakékoliv médium. Nikdy tedy nemohou být sděleny informace o všech událostech. Už tím, že některé události zveřejníme, učiníme je důležitějšími, než ty které zůstanou bez povšimnutí. V žurnalistice se říká, že co není zprávou, jakoby se ani nestalo. V podstatě to znamená, že pokud se o tom nedozví široké vrstvy lidí, nemá to žádnou důležitost, ať už je to cokoliv, tzn. i když je to ve své podstatě důležitější než všechno ostatní. Výběrem zpráv lze provádět manipulaci velmi dobře. Mnozí posluchači si jistě vzpomenou, že v dobách totalitního režimu v naší zemi se zveřejňovaly jen některé zprávy – zvláště opěvné zprávy z východu. Málokdo si ale možná uvědomí, že tak jako měl kdysi přednost východ, dnes převažují zprávy ze západu. Ať se nám to líbí nebo ne, opět je zpravodajství poplatné době a tomu, kdo ve světě vládne.
Výběr zpráv je tedy hlavní způsob ovlivňování a uzpůsobování informací?
Výběr zpráv je jen jedním z mnoha způsobů. Další je výběr informací o konkrétní události. Nikdy nemůže novinář sdělit vše – vždy se jedná o výběr, už proto, že nemá dostatek prostoru, dále nezná u všech událostí všechny podrobnosti a rovněž volí zejména to, čemu sám rozumí na základě svých předchozích zkušeností.
Nesmíme zapomenout také na fakt, že manipulace probíhá i na úrovni jazykové. Novinář může ovlivňovat tím, jakým způsobem zprávu předává a kolik hodnotících a jiných prvků do ní zařazuje. Ale to je na velmi dlouhé povídání, tak si to necháme na některý z dalších koutků.
Spustit audio
Média mohou manipulovat v podstatě dvojím způsobem: jednak mohou přinášet pozměněné, upravené, tj. zmanipulované informace, a jednak mohou u příjemců, tzn. posluchačů či diváků, měnit jejich postoje, názory, ale také projevy, chování, jejich jednání.
Druhá otázka zněla, zda se to týká i zpravodajského sdělení – tak určitě ano, i tyto informace mohou být zmanipulované, anebo na nás mohou působit manipulativně.
Je vůbec reálné, aby zpravodajství bylo objektivní?
O manipulaci hovoříme zejména v souvislosti s reklamou, která si vyloženě klade za cíl ovlivnit co nejvíce lidí a přimět je koupit si danou věc. Zpravodajství bylo dlouho vydáváno za jediné objektivní sdělení v mediální sféře, nebo alespoň za sdělení maximálně objektivní. Nicméně objektivita zpravodajství je velmi relativní. V podstatě bychom něco podobného ani neměli požadovat, protože zpravodajství nemůže tento požadavek naplnit, ani kdyby chtělo. Být objektivní totiž znamená, že by zprávy musely obsahovat informace o všech důležitých událostech doma i ve světě, musely by co do rozsahu odpovídat důležitosti dané zprávy a musely by být sděleny zcela neosobním, neemocionálním jazykem, bez hodnotících prvků.
Ale většina z nás, nebo alespoň velká část z nás se určitě domnívá, že tomu tak je?
Prostor pro zpravodajství je omezený, ať už se jedná o jakékoliv médium. Nikdy tedy nemohou být sděleny informace o všech událostech. Už tím, že některé události zveřejníme, učiníme je důležitějšími, než ty které zůstanou bez povšimnutí. V žurnalistice se říká, že co není zprávou, jakoby se ani nestalo. V podstatě to znamená, že pokud se o tom nedozví široké vrstvy lidí, nemá to žádnou důležitost, ať už je to cokoliv, tzn. i když je to ve své podstatě důležitější než všechno ostatní. Výběrem zpráv lze provádět manipulaci velmi dobře. Mnozí posluchači si jistě vzpomenou, že v dobách totalitního režimu v naší zemi se zveřejňovaly jen některé zprávy – zvláště opěvné zprávy z východu. Málokdo si ale možná uvědomí, že tak jako měl kdysi přednost východ, dnes převažují zprávy ze západu. Ať se nám to líbí nebo ne, opět je zpravodajství poplatné době a tomu, kdo ve světě vládne.
Výběr zpráv je tedy hlavní způsob ovlivňování a uzpůsobování informací?
Výběr zpráv je jen jedním z mnoha způsobů. Další je výběr informací o konkrétní události. Nikdy nemůže novinář sdělit vše – vždy se jedná o výběr, už proto, že nemá dostatek prostoru, dále nezná u všech událostí všechny podrobnosti a rovněž volí zejména to, čemu sám rozumí na základě svých předchozích zkušeností.
Nesmíme zapomenout také na fakt, že manipulace probíhá i na úrovni jazykové. Novinář může ovlivňovat tím, jakým způsobem zprávu předává a kolik hodnotících a jiných prvků do ní zařazuje. Ale to je na velmi dlouhé povídání, tak si to necháme na některý z dalších koutků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků
-
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Ponižování a duševní potíže. TikTok jako nástroj pro ‚slutshaming‘ žen a dívek na Balkáně