Pozdravy „Mějte hezký den“ a „Hezký den“ se v češtině zabydlují. Do kultivovaného a psaného projevu ale nepatří
„Mějte hezký den“ slýcháme někdy i z médií. Pozdrav k nám pronikl z angličtiny, ale nejen proto vadí češtinářům. Dokonce ani milé rozloučení „Hezký den“ se nehodí vždy a všude. Poslechněte si, co o tom říká Martin Prošek z Ústavu pro jazyk český.
Pozdrav „Mějte hezký den“ nepochybně vznikl pod vlivem angličtiny a v češtině se sice zabydluje, slýcháme ho dokonce i z různých médií, ale stále se nám na něm nepozdává rozkazovací způsob slovesa mít, který je nám v tomto užití cizí.
Ne že by se užít vůbec nedal, užívá se, avšak ve zcela jiných kontextech, např. v ustálených obratech jako mějme na paměti nebo v expresivních větách typu tak si mějte tu svou republiku či v instrukcích: pro přípravu pokrmu mějte v lednici připravený vychlazený šálek mléka.
Pozdravy v češtině si spíše vysvětlujeme jako vypuštění jiného slovesa než slovesa mít, nejčastěji slovesa přát. Pozdravy jako dobrý den, dobrou noc, dobrou chuť atd. chápeme jako spojení s vypuštěním slovesa přeju, přejeme atd. dobrý den nebo dobrou noc.
A co samotné „Hezký den“?
Pozdrav „Hezký den“ nevzbuzuje tak vášnivé emoce jako „Mějte hezký den“. Zajímavá je jiná skutečnost: posledních několik let totiž oba pozdravy svědčí o určité proměně v chápání zdvořilosti.
„Všimněte si, že např. i ve víceméně oficiálních telefonických hovorech někdy cítíme, že samotné ‚Na shledanou‘ je příliš strohé,“ vysvětluje jazykovědec Martin Prošek z Ústavu pro jazyk český.
„Typickým příkladem jsou hovory v jazykové poradně. Za poslední roky citelně vzrostl počet těch, kteří v rozloučení na závěr hovoru přidávají k ‚Na shledanou‘ právě i zmíněné ‚hezký den‘, nebo dokonce nvystačí právě jen s rozloučením ‚hezký den‘,“ přidává Prošek zkušenost z vlastní praxe.
Pozor na psaný projev
Takové rozloučení v telefonickém hovoru určitě nelze považovat za nezdvořilé, dokonce bychom ho mohli označit za osobnější. O něco méně vhodné je ale např. v oficiálním e-mailu, nebo dokonce v oficiálním dopisu, tam se vysloveně nehodí.
Zdá se, že pozdrav hezký den je do značné míry spjat právě s komunikací mluvenou nebo s takovou komunikací, která má k mluvenosti blízko. Typickým příkladem jsou např. stránky dotazů na internetu nebo různá internetová fóra – uživatel tam napíše svůj příspěvek a často ho zakončí právě oním hezký den.
„Popularita hezkého dne v tomto typu komunikace je také snad dána tím, že si uvědomujeme, že náš příspěvek je respondentům okamžitě dostupný – přečtou si ho bezprostředně po uveřejnění, vyvolá to v nich nějakou reakci a čas běží dál. Prostě u něj počítáme s určitou časovou dynamikou,“ míní Martin Prošek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.