Milovníci zvěřiny, pozor na olovo! Z munice v mase může doputovat až do vaší krve

Mezi odborníky probíhá diskuze o vlivech olověných střel používaných k lovu už poměrně dlouho. Existuje dostatek důkazů, že v tělech zastřelených zvířat dochází k fragmentaci olověných střel. Za pomoci rentgenových snímků a laboratorních rozborů odborníci studovali jednak počet, velikost a rozmístění úlomků, ale také koncentraci olova v tělech ulovených zvířat. To se však podstatně liší v závislosti na použité munici a také na druhu loveného zvířete. V případě jelena nebo divočáka odborníci našli zvýšené množství olova v okolí střelné rány až do vzdálenosti 25 centimetrů od ní.

Výsledky testů olova ve zvěřině: Pozor na divoká prasata!

Evropský úřad pro bezpečnost potravin v rámci hodnocení toho, jak jsou Evropané vystaveni olovu obsaženému v potravinách, shromáždil výsledky rozborů více než 144 000 vzorků potravin z členských států EU. Zpráva úřadu konstatovala, že skupinu spotřebitelů s vyšším vystavením olovu představují lidí s častější konzumací zvěřiny a také zvířecích vnitřností. Maso a vnitřnosti zvěřiny jsou také nejčastějšími komoditami, ve kterých odborníci našli extrémně vysoké koncentrace olova.

Vůbec nejčastěji jsou vysoké koncentrace olova patrné v mase divokých prasat. Přičemž nejvyšší hodnota, která byla zařazena do hodnocení, přesáhla limitní hodnotu pro vepřové maso více než 8 600krát. Nicméně v jednom extrémním případě byla u divočáka tato hodnota překročena dokonce více než 30 000krát. Ale vysoké hodnoty olova byly nalezeny také v játrech a ledvinách ulovených divokých zvířat.

Více zvěřiny na talíři – více olova v krvi?

Několik převážně skandinávských studií se zabývalo tím, zda má častější konzumace zvěřiny zastřelené olověnou municí vliv na hladinu olova v tělech jedlíků. Norská studie došla k závěru, že skupina lidí, kteří jedli zvěřinu zastřelenou olověnou municí alespoň jednou měsíčně, měla v průměru o 31% zvýšenou hladinu olova v krvi. Podobnou souvislost mezi konzumací zvěřiny a obsahem olova v těle nalezly také dvě nedávné studie ze Švédska a jedna z USA.

Zákazy olověné munice v Evropě?

Vzhledem k nebezpečnosti olova je v Evropské unii zakázáno přidávat ho do automobilových benzínů a přísně regulováno je olovo také v elektrických a elektronických přístrojích. Další regulace olova se týkají například nátěrových hmot, vodovodních trubek nebo bižuterie.

Přibývající množství informací o problémech, které způsobuje střelba olověnou municí v životním prostředí, vedla některé státy k omezení jejího prodeje. První zákazy jejího použití se týkaly chráněných oblastí, později pak mokřadů nebo jezerních oblastí.

V září 2018 zveřejnila Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) zprávu, která shrnuje dostupné poznatky o používání olova v civilní munici a ve sportovním rybářství. Zpráva kromě jiného konstatuje, že lidé pro svou zábavu každý rok vystřílejí ze svých pušek desítky tisíc tun olova, které zčásti končí v tělech zastřelených zvířat, zčásti v tělech poraněných zvířat, ale z největší části rozptýlené v životním prostředí kolem nás. Zpráva popisuje také negativní vlivy vystříleného olova na přírodu a popisuje i dostupné alternativní materiály. O tom jestli a v jakém rozsahu bude olověná munici k lovu regulována, rozhodnou v nejbližších letech politici.

Kolik olova máme v jídle a nápojích?

Hodnocení obsahu olova v potravinách v České republice, které pravidelně provádí Státní zdravotní ústav, uvádí, že hlavní zdroje olova pro průměrného člověka u nás představují pečivo, brambory, káva, čaj, rýže a víno. Modely konzumace potravin ukazují, že v případě malých dětí ve věku 4 až 6 let může být denní dávka olova na kilogram tělesné hmotnosti podstatně vyšší než u dospělých. A dosahuje takových hodnot, u kterých nelze vyloučit negativní účinek na zdraví. A to i přesto, že výsledky za posledních 20 let ukazují postupné snižování dávky, které jsou v Česku vystaveny jak děti, tak dospělí.