Mláďata agamy filipínské dokáží běhat po vodní hladině
Agamy filipínské jsou obyvateli jednoho z pavilonů Zoologické a botanické zahrady města Plzně. Tito ještěři jsou úzce vázáni na vodu, jak ostatně napovídá jejich latinský název hydrosaurus.
„Většinu času tráví ve větvích stromů, kde se často sluní právě nad vodou. Ve volné přírodě se vyskytují v tropických deštných lesích, a to pouze na Filipínách,“ sdělil na úvod chovatel plazů v plzeňské zoo Filip Hais, který pokračoval popisem těchto živočichů:
„Jsou to poměrně velká zvířata. Samci dorůstají až 1,30 m, samice bývají o něco menší. Mají na sobě takové hřebeny, a to jak na zádech, tak na ploutvích. Samci mají tyto hřebeny větší než samice, a používají je zejména při obraně svého teritoria jako výstrahu, ale také při plavání. Tyto agamy jsou schopné se potápět a údajně vydrží pod hladinou až 1 hodinu, dokud se necítí dostatečně bezpečně na to, aby mohly vyplavat ven.“
Zajímavostí je, že agamy filipínské mají unikátně rozšířené prsty na zadní noze: „U mláďat je tato anatomická vychytávka využívána k přeběhu vodní hladiny, podobně, jako u bazilišků. Nicméně v dospělosti jsou tato zvířata příliš velká a těžká na to, aby běhala po vodní hladině,“ řekl chovatel.
Co dokáže tento plaz spořádat? To se dozvíte v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
