Na Jiráskově, nebo Jiráskovo náměstí?

Jiráskův, ve středním rodě v jednotném čísle Jiráskovo, je přídavné jméno přivlastňovací, z toho vyplývá, že se skloňuje podle vzoru otcův. V 6. pádě pak ve spojení Jiráskovo náměstí, tedy ve spojení s podstatným jménem rodu středního, může mít ve spisovném jazyce koncovky -ě a -u. Obě možnosti jsou náležité, můžeme užít na Jiráskově i na Jiráskovu náměstí. S ohledem na to, že jde o vlastní jméno, bývá jedna z těchto možností stabilizovanější, tradiční a užívá se frekventovaněji. V tomto případě je to varianta na Jiráskově náměstí.

Jiráskovo náměstí jen na jihozápadě

Na Jiráskovo náměstí je varianta nářeční. Pro jihozápadočeské nářečí je charakteristický nesklonný tvar přivlastňovacích přídavných jmen zakončených na -ovo, např. otcovo pes, matčino bratr, dědečkovo boty. Mimochodem právě tento jev byl jednou z jazykových charakteristik např. v seriálu Policie Modrava. Vzpomínám si na Pokáčovo kanál. Pro nářečí středočeské je zase typická koncovka dlouhá, takže v Praze a okolí můžeme slyšet v daném spojení na Jiráskovým náměstí.