Spojení „dělat si šoufky“ má původ v němčině
„Dělat si šoufky“ znamená trochu si někoho dobírat, mírně ironicky, ale spíše v přátelském duchu si z něj dělat legraci. Slovo „šoufek“ pochází z němčiny, kde „Schöpfen“ znamená nabírat, čerpat, a „Schöpfkelle“ je naběračka nebo hrnek. A právě z tohoto slova vznikl náš český „šoufek“. Označuje dřevěnou nebo kovovou naběračku na dlouhé rukojeti.
Slova žufan, žufánek nebo šufánek označují malý šoufek. Jedná se o pomístní zdrobnělé názvy používané hlavně ve východních Čechách a na Moravě pro kuchyňskou sběračku nebo naběračku.
V muzeu piva najdeme také pivovarnický šoufek. Používal k protahování kvasnic v kvasné kádi. Jako jeden ze symbolů sladovnických cechů se dostával i na pečetě, prapory a cechovní listiny a následně také do novodobých znaků některých obcí.
Když ale chceme vysvětlit význam rčení „dělat si šoufky“, musíme obrátit pozornost mimo pivovarnictví. Obecně se totiž šoufek používal při vybírání vody nebo tekutého obsahu ze septiků a suchých záchodů. To vysvětluje, proč má spojení „dělat si šoufky“ tak trochu ironický, někdy posměvačný nádech? Je to takový ne úplně čistý humor.
„Dělat si šoufky“ nebo „dobírat si někoho“ má nádech lehké provokace. Tenhle lehce poťouchlý způsob humoru, kterým si někoho dobíráme nebo mu jemně ironicky připomínáme něco nepříjemného, odpovídá tomu, jak se původně „šoufkem“ manipulovalo s něčím, co nebylo úplně příjemné, voňavé a pěkné. Metaforicky se pojmenování přeneslo od skutečného „nabírání“ tekutého obsahu septiků až po „nabírání“ ve smyslu dobírání si druhých.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
