Na Velký pátek upředená nit vás uchrání před nebezpečenstvím

Velkopáteční nitě původně předly přadleny v severních a východních Čechách, kde se zpracovával len. „Z lněného plátna pak ženy šily košile. Do nich se zatkávala tato nit, která měla přinášet bezpečí svým nositelům. Převážně ji dostávali vojáci, kteří odcházeli do válek,“ říká přadlena Pavla Janotová z Plzně.

Postupně se pověra rozšířila i do dalších oblastí, především do západních a jižních Čech, kde se spřádalo ovčí rouno. Dodnes se s ní můžete setkat zejména v Českých Budějovicích a okolí.

Nynější přadleny předou z různých materiálů, kromě lnu a ovčího rouna někdy používají i srst z lamy, velblouda nebo psa. „Už jsem předla i z instalatérského česání, na předvádění dobře posloužilo, protože v dnešní době sehnat len na předení je těžké,“ směje se Pavla Janotová.

Velkopáteční nitě se nemají dávat do punčoch, protože se po nich nesmí chodit. Strčené pod okap domu zamezí tomu, aby do něj uhodil blesk. Podle Pavly Janotové ještě za 1. světové války dávaly matky kouzelnou nit svým chlapcům a manželům, aby se jim vrátili zdraví a nepřišli o život.