Nadužívání předložky na v současné češtině
Zastavme se dnes u nadužívání předložky "na" v konkurenci s předložkami "do" a "v". Všechny tři předložky ve spojení se jmény vyjadřují řadu okolností - soustřeďme se na vyjádření místa či směru. V mnoha případech je užití konkrétní předložky ale dané tradicí.
Tradice funguje především ve spojení s místními jmény: např. jedeme na Ukrajinu a do Francie, do Polska a na Slovensko a v užití předložky se uplatňuje často i věk uživatele.
Zastavme se u nevhodných spojení, která se do běžného jazyka dostávají frekventovaně např. ze sportovní publicistiky nebo jazyka politiky a ovlivňují silně naše vyjadřování.
Příklady nevhodného užití předložky na
Např. na hotelu jsme se poradili o dalším postupu nebo závodník jel na čele závodu, to jsou příklady ze sportovního prostředí, ale slyšíme také nakupujeme pravidelně na této prodejně.
Z jazyka politiků můžeme uvést např. jednali jsme na vládě, na komisi jsme rozhodli. Předložka na, jak uvádí SSJČ, vyjadřuje hořejšek nebo povrch věci, osoby a podobně, ke kterému děj směřuje nebo dospívá. Z příkladů je patrné, že tento význam zde předložka nemá. Vhodnější by tedy bylo v daných vyjádřeních užití předložky v: v čele závodu, v této prodejně nakupujeme. Také bychom si měli uvědomit, že v příkladech z jazyka politiků se jedná o vyjádření nepřesná, zkratkovitá, stojící na hranici spisovnosti. Vhodnější by bylo nezkracovat a uvést přesněji na poradě vlády, na jednání komise apod.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.